(ČB 12/2018) Na noc z 9. na 10. listopadu letošního roku připadlo osmdesáté výročí křišťálové noci. Noci, která dostala jméno po střepech z rozbitých výloh židovských obchodů a oken synagog. V celém Německu, Rakousku a také v Sudetech, které tehdy již byly připojeny k Říši, bylo organizovaně zničeno a vypáleno přes tisíc synagog a další tisíce židovských obchodů. Zahynula téměř stovka lidí a v následujících dnech bylo 30 000 Židů odvlečeno do koncentračních táborů.

Poslechněte si článek:

Záminkou pro pogrom byl atentát Žida Herschela Grynszpana na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta von Ratha.

Vypálené synagogy
Na území bývalého Československa bylo vypáleno podle odhadů 35 synagog, dalších 25 bylo zničeno během druhé světové války. Zničena byla synagoga v Liberci, který byl v té době hlavní město nové říšské župy Sudety, dále v České Lípě, která byla otevřena v roce 1864, mostecká synagoga z roku 1873 nebo synagoga v Opavě. Na místě, kde opavská synagoga stála přes 40 let, byl vybudován památník, jehož součástí je i několik cihel ze zničené synagogy. Zničena byla také například synagoga v Mariánských Lázních, nedaleko evangelického sboru, postavená v maurském stylu. Z vypálené synagogy v Jablonci se pak ještě před násilnostmi podařilo zachránit svitek Tóry.

Bohoslužba a pietní tryzna v České Lípě i Žitavě
Tuto smutnou událost si společnou bohoslužbou v kostele a pietní tryznou na místě kde synagoga stála, připomněli z iniciativy místního evangelického sboru i v České Lípě za účasti představitelů města, křesťanských církví, zástupců Židovské obce z Děčína a dalších občanů města. Vzpomínka na vypálení synagogy v tomto formátu se konala podruhé po pěti letech. Potěšilo mě, že v roce 2013 do České Lípy přijel na naše pozvání jeden z organizátorů podobného shromáždění v blízké Žitavě, kde po synagoze zbyla též jen pamětní deska a proluka v zástavbě. Letos jsme zase my vyrazili do Žitavy, kde si kulaté výročí křišťálové noci připomněli také.

Festival v Trutnově
Také v Trutnově byla vypálena synagoga a místní radnice investuje do oprav pozůstatků bývalé synagogy miliony korun. Kromě kulturních pořadů se konala bohoslužba v evangelickém kostele a pietní setkání na místě vypálené synagogy za učasti Achaba Haidlera. Události z minula již patnáct let připomíná festival české, německé i židovské kultury Devět bran.

Zachráněné synagogy v Děčíně a Krnově
V pohraničních oblastech Čech a Moravy jen málokterá synagoga unikla destrukci. Výjimkou je město Děčín. Zde mají synagogu nedaleko nádraží, v městské části Podmokly (také v blízkosti evangelického sboru) v poměrně husté zástavbě, ve svahu na málo přístupném místě. To zřejmě přispělo k záchraně objektu. Synagoga v Děčíně byla postavena v orientálním stylu. Její kupole připomíná jedinou zachovalou stavbu od českého architekta v Hirošimě. Ve městě je fungující židovská obec a synagoga slouží jak k bohoslužbám, tak jako kulturní centrum.

Zachránit před zničením se podařilo i krnovskou synagogu, což je unikátní příběh. Krnovští radní totiž vítězstvím jednoho hlasu schválili návrh stavitele Franze Irblicha na rychlou přestavbu synagogy na tržnici. Poté nechali zničit obřadní síň na židovském hřbitově a její fotografie pak vydávali za důkaz vypálení krnovské synagogy. Kamufláž se povedla a o vypálení synagogy v Krnově psaly jak říšské, tak československé noviny. Krnovská synagoga je dnes velmi pěkně opravena a slouží živé obci; patří mezi architektonické skvosty. Jedná se o novorománský sloh, stavba je inspirována synagogami sefardských židů, s interiérem v maurském stylu.

I pokud synagogy přežily destrukci a hrůzy holokaustu, jen málokde fungují židovské obce tak živě jako v Děčíně nebo v Krnově. Některé slouží ke shromáždění křesťanům (evangelický sbor sídlí například v bývalém templu v Novém Bydžově), další fungují jako muzea (například velmi krásná synagoga v Žatci nebo Třebíči). Snad jediná moderní synagoga u nás je v Liberci. To je ale již zdařilá novostavba, která je součástí centra krajské knihovny.

Jan Kirschner, ČTK
foto: wikimedia