(ČB 11/2018) Alzheimerova nemoc – velmi stručně řečeno – připravuje člověka o schopnost orientovat se v čase i prostoru. A on pak potřebuje celodenní péči. Pokud jde o péči v nějakém zařízení, ukázalo se, že pro lidi s Alzheimerovou nemocí je ideální komunitní bydlení v malé skupině s kapacitou 8 – 11 míst. Jedná se o lety ověřený a vyladěný koncept. Právě o ten teď usiluje Diakonie Krabčice společně se sborem v Chotiněvsi. Posloužit k tomu má nevyužívaná fara v Horních Řepčicích. Více o tom řekne ředitel krabčické Diakonie Aleš Gabrysz.

Poslechněte si článek:

Co tento společný záměr inspirovalo?
Na péči o lidi s Alzheimerovou nemocí se v Krabčicích orientujeme již asi 20 let a pro jejich důstojný život vytváříme ty nejlepší možné podmínky. Naši práci významně ovlivnily zkušenosti obdobného konceptu v německé Diakonii v Bautzenu, se kterou dlouhodobě spolupracujeme. Koncept bydlení v malých skupinách stál na počátku specializované péče v krabčickém středisku od roku 1998. Tehdy bylo zprovozněno první komunitní oddělení, takzvaná „Vážka“, což je mimo jiné také symbol České alzheimerovské společnosti; název má charakterizovat křehkost lidí takto nemocných. Začínali jsme s kapacitou 14 míst v jednom oddělení. Nyní provozujeme „Vážek“ pět, každou s kapacitou 11 – 12 míst. Komunitní dům v Horních Řepčicích bude mít těch míst osm.

Jak jednání mezi Diakonií a sborem v Chotiněvsi probíhala?
Na počátku stál záměr na straně chotiněvských přinést pro místní region terénní pečovatelskou službu. Jako zázemí pro pečovatelky se nabízela opuštěná fara v Horních Řepčicích, ta však potřebovala nějaké stavební úpravy, a tak se začal rodit projekt širší rekonstrukce. Teď jsme ve fázi přípravy komplexní rekonstrukce s přístavbou. Pokud se dílo podaří, vznikne unikátní prostor pro život v malé skupině s výborným standardem pro bydlení a místem pro setkávání. V projektovém záměru počítáme se vznikem jednoho dvoulůžkového pokoje a šesti jednolůžkových. V přízemí bude prostorná společenská místnost s jídelnou a kuchyňkou a zázemí pro lékaře a pečovatelský tým.

Požádali jste o grant od církve? Jakou máte s tímto způsobem financování zkušenost?
Získali jsme finanční prostředky na vypracování stavební dokumentace z programu Diakonické a rozvojové projekty ČCE na rok 2018. Bez toho bychom se do našeho záměru nemohli pustit. Není snadné najít volných několik set tisíc korun.

Budete spolupráci se sborem v Chotiněvsi rozšiřovat, nebo to novým komunitním domem skončí?
To nedovedu odhadnout. Jsme otevřeni novým příležitostem a věřím, že přijdou.

Jaké máte v Krabčicích další plány?
Souběžně s rekonstrukcí v Horních Řepčicích připravujeme i přestavbu původní opatrovny prvního diakonického počinu v Krabčicích, tzv. Karafiátova domu. Tady byly bezmála před 155 lety položeny základy diakonické práce. Budova je ale dlouhodobě nevyužívána a vyžaduje celkovou opravu. Pokud uspějeme jak v Horních Řepčicích, tak při opravě Karafiátova domu, bude to pro nás velké povzbuzení – pro naše klienty vzniknou dva jedinečné objekty s malou kapacitou, důrazem na kvalitní standard v bydlení a také s výbornou péčí. V našem středisku teď také usilujeme o formální ukotvení kaplanské služby. Spolu s farářkou krabčického sboru Martinou Šerákovou připravujeme podklady pro konvent, jejichž smyslem je vytvořit podmínky pro kaplanskou činnost, a to nejen v našem středisku. Vedle služby faráře je kaplanská práce širší a má v celostním přístupu k člověku nezastupitelné místo.

Adam Šůra