(ČB 9/2018)  V sobotu o posledním červencovém víkendu se sešli poutníci, aby vyrazili na tradiční pohraniční pouť. Cesta začala krátkou pobožností v kostelíku v německém Deutscheinsiedelu. Další zastavení bylo na české straně v Mníšku, další duchovní slovo bylo u Morového kříže. „Pohraniční cesta smíření“ nás dále vedla podél větrných elektráren do Nové Vsi v Horách ke kostelu sv. Michala. Poslední úsek vedl zpět na německou stranu hranice,

Poslechněte si článek:

kde byla krátkou pobožností v kostele „Dobrého pastýře“ zakončena první část pouti. Na všech jmenovaných zastávkách zazněly modlitby, zpěv a biblické texty.

Všichni účastníci byli nadšení, a tak jsme mohli v počtu 26 osob v neděli ráno vykročit na druhou část pouti. Cesta začala v devět hodin ráno a vedla přes Salzweg, památník Ecce-homo a Horu svaté Kateřiny, kde byla malá pobožnost. Pak jsme vyrazili kolem památníku sv. Nepomuku a vystoupali k „Nebeskému žebříku“ a dále do kostela Nejsvětější trojice v Malém Háji. Tam byla připravena závěrečná ekumenická bohoslužba, kterou vedl českobratrský farář Šusták a katolický biskup Czerny. Německou stranu zastoupil kázáním luterský farář Harzer a katolický farář Tschöpe, jenž spolu s biskupem Czernym vedl liturgii. Přítomen byl i kněz z Guatemaly. Závěrečné bohoslužby rámovaly skladby pozounérů a zpěv pěveckého sboru. Dojmy poutníci nechávali doznít u připraveného občerstvení v tradičním německém stylu kafe a kuchen.

Pohraniční cestu smíření organizují obce, farnosti a sbory, ležící přímo na hranici mezi Českou republikou a Německem. V této oblasti přinesly novodobé dějiny mnoho bolesti na obou stranách. Vkročil tudy Wehrmacht do Sudet, v roce 1945 tudy prošlo bezpočet uprchlíků a odsunutých, v roce 1968 tudy jely tanky na Prahu. V pouti smíření, která sestává z přechodu hranic a zastávek s krátkými pobožnostmi v českém a německém jazyce, chtějí účastníci poukázat na to, že předsudky a zatvrzelost srdce je možné překonat.

Na základě textu Dorothee Jakobové zpracovala Daniela Ženatá