(ČB 11/2016) Velikonoční duchovní obnova, která se letos konala v březnu v Kolíně, mě zaujala hned, co jsem se o ní (snad z facebookových stránek evangelické mládeže) dozvěděl. Svou účast jsem však začal zvažovat až ve chvíli, kdy mi Jana Škubalová z oddělení mládeže řekla, že je možno přijet i jen na část týdne. Nemohl jsem jet na celý týden, ale chtěl jsem akci podpořit, když účast byla skrovná a hrozilo zrušení.
Poslechněte si článek:
Vpravdě musím říci, že jsem dostal daleko víc, než jsem očekával. Odborně se této věci říká exercicie čili duchovní cvičení, ale pokud vám ten pojem připadá cizí, klidně jej ponechte stranou. O co jde? Je to vlastně docela prosté. Na duchovní obnově byly dvě duchovní průvodkyně a každá se starala o část účastníků. Po svém příjezdu v úterý večer a potom ve středu a ve čtvrtek ráno jsem měl se svou doprovázející asi půlhodinový rozhovor. Doporučila mi jednak biblické texty, nad nimiž jsem měl ten den rozjímat, jednak jsem jí mohl sdělit, co jsem prožil v předchozím dni. Zbytek dne (s výjimkou jídla a ranní a večerní pobožnosti) jsem měl pro sebe – a pro Pána.
Princip duchovní obnovy spočívá v tom, že během dne třikrát jednu hodinu samostatně meditujeme nad texty, které naše doprovázející doporučila. Je to úžasný prostor pro osobní ztišení a setkání s Bohem skrze čtení Písma svatého. Připouštím, že to možná nezní zrovna atraktivně. Když se toho ovšem člověk odváží, když je ochoten se po dobu té jedné hodiny na biblický text (a to může být třeba jeden verš!) a na to, co text vypovídá o Bohu, soustředit, skutečně může vstoupit do Boží blízkosti. Nechat se jí naplnit a poznávat, že v Boží blízkosti je opravdu moc dobře. Já jsem tuto možnost přijal a prožil jsem opravdu vzácný čas, naplněný pokojem a radostí. Samozřejmě že vedle biblických meditací se dá jít třeba na procházku, čehož jsem hojně využil, nebo si jen tak lehnout a odpočívat. Je to prostě možnost, jak vystoupit na pár dní z životního kolotoče a načerpat nové síly ze společenství s Pánem.
Velikonoční duchovní obnovu doporučuji srdečně každému, zejména pak těm, kterým je rozjímání nad Biblí a rozjímání vůbec blízké. I když je obnova organizována oddělením mládeže, není na mládež omezena (já jsem byl mezi účastníky jeden z nejmladších, a to je mi dvacet pět). Úplně nejvíc chci účast doporučit studentům teologie a již vystudovaným farářům, kteří mají rozjímání nad Biblí tak trochu v popisu práce. Mě teologie hodně baví a zajímá a musím říct, že mi velikonoční duchovní obnova dala hodně i po této stránce.
Na závěr chci alespoň touto cestou vyjádřit vděčnost každému, kdo se na tomto úžasném díle podílel, a hlavně pak Pánu Bohu, díky kterému toto všecko můžeme mít. Takže: Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu! Ž 103,1
Alda Zapletal, Olomouc