(ČB 9/2016) Když jsme v sobotu 30. 7. 2016 přijeli do tábora Jana Amose Komenského v Bělči, potkali jsme první účastníky kurzu – děti, které s vestami a pádly mířily k místnímu rybníku. Tak začínal týden společného pobytu všech generací na kurzu nazvaném Církev živě. Program byl bohatý. Každé ráno po snídani jsme se sešli u ranního zvonění a krátkou pobožností začali nový den. Potom se program rozběhl podle věkových skupin. V programu pro dospělé se střídali hosté, kteří se s námi ze svého pohledu podělili o téma kurzu, kterým bylo heslo z Izaiáše „Jako když někoho utěšuje matka, tak vás budu těšit“.

Poslechněte si článek:

Jana Sieberová, která se svým manželem založila domácí hospic Duha v Hořicích, nám na základě svého životního příběhu ukázala sílu a moc potěšení při doprovázení umírajících. Bratr synodní senior Daniel Ženatý nás vedl k zamyšlení, jak jako sbory vidíme naše faráře, co od nich očekáváme, ale také, co jsme pro život sboru sami ochotni dát a udělat. Služba zvěstování evangelia není zodpovědnost jenom faráře, ale i staršovstva a celého sboru. Pavel Hošek nás povzbudil, že Bůh není zaskočen situací, která v současné době ovlivňuje Evropu, a jako křesťané se nemáme nechat sevřít strachem. Nemáme soudit a povyšovat se nad lidi, kteří mají strach, ale plnit jedinečný a nezastupitelný úkol – přinášet pokoj a porozumění. Armádní kaplan Roman Lukáš nám vylíčil službu faráře mezi vojáky – být jim nablízku a  k dispozici, když potřebují. Člověk nemůže utěšit druhého, pokud sám není utěšen a očištěn, aby měl čisté srdce a jeho potěšení bylo upřímné.

Ve středu jsme měli „korejský den“, který pro nás připravila skupina bratří a sester z Jižní Koreje, kteří byli mezi námi. Sobota patřila závěrečným bohoslužbám s vysluhováním večeře Páně.

Co dodat? Děkujeme Pánu Bohu za požehnání v celém týdnu a našim vedoucím Radimu Žárskému a Petru Chlápkovi za péči. A vás zveme do Bělče na příští kurz ve dnech 29. 7.–5. 8. 2017.

Jana Horáková, foto Petr Chlápek