(ČB 9/2016) Je konec Horského domova v Herlíkovicích definitivní? Nebo je ještě naděje na jeho záchranu? Je možné vrátit jej k jeho původnímu záměru – centra evangelického rodinného života? Po pobytu v kruhu nejbližších příbuzných v prvním srpnovém týdnu věřím, že ano.Téměř kompletní rozšířená rodina, celkem 31 lidí, od dvouletého Matěje až po téměř oktogeniána Tomáše se nás sešlo první týden v srpnu při příležitosti zlaté svatby Tomáše a Daniely. A navzdory převážně deštivému počasí to byl výtečný týden.
Poslechněte si článek:
Ze Skotska a Anglie přiletěly a přijely rodiny všech čtyř dětí oslavenců – Lucie, Lukáše, Benjamina a Ester s našimi jedenácti vnoučaty. Kromě Česka a Velké Británie byly zastoupeny USA, Indie a Rakousko.
Po dlouhotrvajícím suchu náš týden byl mokrý, ale přesto jsme si denně někam vyšli, vyjeli lanovkou, našlapali kilometry po lesních a horských stezkách. Mladší rodiče byli limitováni starostí o mrňousky, ale i tak se k nějaké menší túře přidali. Den jsme začínali krátkou bohoslužbou, zpěvem a společnou snídaní. Kluci vyběhli za chalupu do lesa na bojůvku, kde dík blahodárnému vlhku se i houby podařilo najít. Týden jsme zakončili táborákem s opékáním buřtů.
Strava i ubytování byly naprosto dostačující, i když bylo možné poznat, že konec Horského domova, jak jsme jej znali, se blíží. Rozjížděli jsme se zpět do reálného světa s pocitem, že bychom rádi ještě zůstali…
Zlatou svatbu jsme „oslavili“ v protestantsky střízlivém stylu v pěkně opraveném kostele, postaveném na přelomu 19. a 20. století německými luterány. Tomáš a Daniela se zamysleli nad svými padesáti lety společného života v Čechách a v nuceném exilu ve Skotsku, svými připomínkami se přidali nejbližší příbuzní.
Tomáš a Daniela Bískovi se svyými čtyřmi dětmi
Byl to týden strávený v evangelickém rodinném prostředí, jak já si to pamatuji z konce 40. a začátku 50. let minulého století. Tehdy jsme se na týden, dva strávené v letních i zimních Herlíkovicích celý rok těšili. Proč to už tak není? Co se změnilo? Je možné Horský domov opět naplnit rodinami z našich sborů a jejich přáteli?
Já jen doufám, že se – za pět minut dvanáct – najde řešení, jak Herlíkovice zachovat, třeba v nějakém novém, praktickém uskupení, pro příští sborová, rodinná sejití či pro individuální návštěvy lidí, kteří si chtějí odpočinout, nadýchat čerstvého vzduchu a potěšit s přáteli starými i novými. Zachovat Herlíkovice pro další rodinné slavnosti a oslavy, anebo jen pro jednoduché, ale o to víc osvěžující dovolené.
Petr Bísek, Long Island, NY