(ČB 9/2016) Kniha Job spisovatele Josepha Rotha není bezútěšná. I když valéry biblického vyprávění o jeho starším kolegovi, kterého zná celý svět napříč kontinenty, kulturami a údobími, v sobě má. Tím Jobem je Mendel Singer, zbožný Žid a učitel z malého městečka kdesi v carském Rusku. Není dne od jeho narození a hlavně od doby, kdy se oženil, aby si nepřipadal jako člověk, na něhož Hospodin zapomněl. Vše je o to horší, že Mendel Singer učí děti ze širokého okolí číst Tóru a žalmy a modlit se a zpívat. Den co den, od rána do večera a za výdělek, který ho s ženou Deborou a čtyřmi dětmi tak tak uživí. Existuje nějaké východisko? Zdá se, že ne…

Poslechněte si článek:

Kde je požehnání, ptá se Mendel, pro Hospodinova služebníka a jeho rodinu? Kde vězí, proč nepřichází? Proč se lidem kolem něho daří i v poměrech, které byly žalostné i na tehdejší Rus, a jemu ne? Proč? Jedno proč volá druhé a řetězí se do nekonečných otázek, které nikdo nezodpoví. Ani Mendel Singer ani jeho žena ani jeho přátelé ani rabín z Kluczysku. Život je, jaký je, a na to, co Bůh přichystal lidem na zemi, jsou všechny otázky krátké. Je tedy Mendel Singer, Job moderní doby, bez naděje, nebo není? Není. Joseph Roth, rakouský spisovatel a novinář, věděl, že Job a právě Job se musí stát důkazem Božího milosrdenství. A je Jobem nové doby Joseph Roth? Ne tak docela. Štěstí v životě ho míjelo, až ho nakonec opustilo úplně. Přesto zanechal dílo, které je dodnes živé a inspirující. Jeho dílo je jeho vykoupením.

Český čtenář se jistě setkal s Rothovými knihami Kapucínská krypta a Pochod Radeckého v překladu Jitky Fučíkové nebo s jeho Antikristem. Jeho Job u nás vyšel v překladu Vincence Svobody a Miroslava Petříčka. V citlivém překladu Petříčkově vydává Rothova Joba nakladatelství Vyšehrad už podruhé. Edice z roku 1934 (Kvasnička a Hampl) a 1991 byly dostupné už jen v antikvariátech, a tak je vyšehradský počin o to potěšitelnější. Rothův Job jistě chyběl čtenářům nejen židovské či křesťanské duchovní orientace, kteří jím chtěli třeba podarovat své blízké. Kniha se vešla do malého formátu, ne sice zcela kapesního, ale když si ji s sebou vezmete na cesty, nebude vás tížit.

Josephem Rothem vystavěný příběh, který zčásti vypovídá i o něm samém, přečtete, budete-li mít tu možnost, bez přestávek. Nedá vám to knihu odložit a nechat Mendela Singera, jeho ženu Deboru, dceru Mirjam a syny Jonáše a Šemarju čekat. A kdyby přece jen, pak to kvůli jejich nejmladšímu dítěti, neduživému slabému chlapci na umření, Menuchimovi, neuděláte. Od začátku do samotného konce příběhu vám bude vrtat hlavou, jakou roli autor maličkému Menuchimovi přisoudil. Budete stát na jeho straně bez jakýchkoliv ale, snad a možná. Budete mu přát vše dobré, protože tušíte, že se může stát nástrojem Božího milosrdenství a vysvobození.

Život Josepha Rotha nebyl jednoduchý a poznamenal i jeho literární práci. On sám i jeho žena Friederike prožili v životě řadu nesnází a bolestí. Ona skrze svoji duševní nemoc, on nemocný z jejího utrpení i svého vlastního duchovního hledání, které směroval, tak jako Debora Singerová, k jednomu z haličských rabínů. Když musel roku 1933 utéci před hrozícím nebezpečím nacismu do Francie, započal se jeho ahasverský osud člověka žijícího po hotelech. Jak moc se podobal svému Mendelu Singerovi, který tak nerad odcházel do Ameriky, neboť věděl a věřil, že by měl zůstat tam, kde ho na počátku usadil sám Hospodin. Roth putoval. Z Haliče do Vídně, z Vídně do Berlína a nakonec do Paříže, evropské křižovatky světa, pln nadějí, že se mu i tam podaří uspět jako novináři a spisovateli. Jenže nepodařilo. Když 27. května r. 1939 v jedné z pařížských nemocnic zemřel, bylo mu čtyřicet čtyři let. Bůhví, jestli si připomněl svá vlastní slova o svém dětství a dospívání: „Miloval jsem svobodu.“ A možná spolu se svým Mendelem položil Bohu i tuhle poslední otázku: „Proč mi rveš srdce?… Proč mi vypočítáváš, co všechno bylo, teď, když už z toho není nic?“ Joseph Roth se jobovským nárazům života nevyhnul.

Ve svém románu vepsal do postav to nejpodstatnější, co zažil i sám biblický Job. Úspěchy, radosti, bolest, téměř absolutní prohru a zklamání, tři přátele, kteří ho přesvědčují o tom, že ho Bůh neopustil, i happy-end, který může šťastným nazvat pouze ten, kdo uvěřil a věří. Rothova kresba židovských haličských poměrů a reálií je dokonalá. Stojíte vedle Mendela Singera, cítíte teplo i chlad, žízeň i hlad, radost i strach a všechny barvy a vůně ročních období, která spolu lidský život utvářejí. To všechno se týká první části románu. V té druhé, americké, poznáte rezidua toho, na čem Nový svět vyrostl a proč tak lákal lidi zoufalé i nadějeplné, z nichž některé spasil a jiné zahubil. Podtitul knihy Román prostého člověka odkazuje k obecné, univerzální zkušenosti bolesti, víry a vykoupení. I proto si Rothův zřejmě nejznámnější a nejpřekládanější román zamilují ti, kteří ve svém životě prožili, slovy české historičky umění Růženy Vackové, celou hlubinu tmy.

Zdeněk A. Eminger
(psáno pro Deník knihy a Českého bratra)

Roth, Joseph: Job. Vyšehrad 2016, 3. vydání, 224s.
EAN: 9788074296970