Synodní rada disponuje mnoha poradními odbory, které se zabývají různou, úzce specializovanou agendou. Protože poradních odborů je velké množství a není jednoduché se v nich zorientovat, připravili jsme cyklus, v jehož rámci se na jednotlivé poradní odbory zaměříme. Oslovili jsme zástupce konkrétního poradního odboru a položili mu následující otázky:
1. Představte prosím krátce váš poradní odbor.
2. Čím se aktuálně zabýváte?
3. Co vás těší, co se vám daří a co vám naopak dělá největší starosti?
4. Jaké impulzy byste chtěli církvi předat do budoucna?
Tentokrát jsme oslovili Filipa Susu, předsedu poradního odboru teologického.
POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK
FS: Poradní odbor teologický má deset členů, z toho pět učitelů z teologické fakulty a pak pět farářů naší církve (za synodní radu je členem synodní senior). Pracujeme v tomto složení od roku 2016. Úkoly i představu o výstupu naší práce nám vždy představí synodní senior. Je pěkné, když se propojují teologické myšlenky mezi fakultou, faráři a synodní radou a všechny hlasy jsou slyšet. Naším úkolem je také, aby církevní dokumenty byly v rozhovoru s ekumenou, zejména s blízkými partnerskými církvemi Leunberského společenství (Společenství evangelických církví v Evropě). Nejsme žádné jednolité těleso, ale obyčejně se shodneme na nějakém principu, jak k tématu přistoupit.
Filip Susa
Standardně se zabýváme tím, co dostaneme za úkol od synodní rady. Nyní vytváříme návrh stanoviska naší církve k islámu, který by měl jít na synod. Leuenberské společenství nedávno vydalo dokument s názvem Protestantské perspektivy k náboženské pluralitě v Evropě a mnoho zúčastněných církví vydalo svá prohlášení o vztahu k islámu. Předtím jsme zpracovávali některé formuláře do nové agendy – navrhovali jsme ordinační slib a formulář instalační bohoslužby, formuláře pověření a kazatelský reverz. V tom spolupracujeme s poradním odborem liturgickým. Pomáhali jsme plnit úkoly vyplývající ze strategického plánu, například dokumentem Formáty sborového života, kde jsou nastíněny různé podoby setkávání v týdnu a různé podoby práce s Biblí. Navrhli jsme revizi znění modlitby Páně, apoštolského a nicejsko-cařihradského vyznání.
Těší mě, když dostaneme nějaké téma, který má opravdu teologický rozměr. Taky mě těší, když můžeme vést v odboru živou diskusi. Podařilo se nám udělat hodně práce při přípravě nové agendy. Byla to práce náročná na formulační přesnost a má praktické použití. Mrzí mě ale, když se výsledkům naší práce věnuje málo pozornosti na synodu, když na velká témata není dost času. Někteří faráři si stěžují, že dnes již konventy ani synody velká teologická témata nemají. Já si nemyslím, že by se teologická témata vytratila. Je důležité, abychom si uvědomovali teologický rozměr i současných problémů a jejich řešení. Je třeba teologicky reflektovat budoucnost církve, samofinancování, sborový život.
Členové POTu: Petr Gallus, Jana Hofmanová, Tabita Landová, Daniel Matějka ml., Martin Prudký, Jan Roskovec, Filip Susa (předseda), Jaroslav Vítek, Martin Zikmund, Daniel Ženatý (za SR)
Nejsme nastaveni tak, že bychom chtěli šířit své teologické důrazy. Považuji za důležité teologicky se zamýšlet nad tím, čím církev žije a jaké kroky podniká. Naše církev by měla zůstat v rozhovoru s církvemi vzešlými z reformace, aby se dokázala držet svého reformačního vyznání i svých kořenů v české reformaci. Stojíme před mnoha novými úkoly a problémy, můžeme je však řešit v určité kontinuitě s tím, z čeho jsme vyšli. Považuji za důležité, abychom dokázali překonávat rozdělení v církvi i ve společnosti, když budeme hledat společné zdroje v Písmu a vyznáních.
připravila Adéla Rozbořilová