(ČB 1/2019) Jsou evangelíci ve společnosti vidět? Angažují se v občanské společnosti? My co se v církvi pohybujeme, si myslíme, že ano. Máme přece Diakonii s obrovským záběrem a výbornou sociální prací. Měli jsme a máme poslance v parlamentu. Jsou tu školy Evangelické akademie. Šikovní a aktivní lidé jsou v mnoha vesnicích i městech. Jak nás ale vidí lidé, kteří se v církvi nepohybují, o evangelících nevědí nic nebo jen náhodně a málo, nebo je křesťané prostě nezajímají? Když jsme na redakční radě přemítali, co by bylo dobré k tomuto tématu zpracovat, vymysleli jsme anketu, s níž oslovíme ateisty, aby napsali, co si o křesťanech potažmo evangelících a víře v Boha myslí. Zde jsou jejich odpovědi na čtyři anketní otázky:
Poslechněte si článek:
-
Martin Mach Ondřej,
-
šéfredaktor webu Ekolist.cz
Podle čeho poznáte, že je někdo křesťan?
Mám kamarády ortodoxní židy. Hodní lidé, ale v sobotu s nimi nic není a odmítají jíst vepřové řízky. Tak tam je to snadné. Křesťani mají mnohem lepší mimikry.
Je víra v Boha k něčemu dobrá? K čemu?
Oslovili jste mne s předpokladem, že jsem ateista. Neklaďte mi prosím otázky, které mne mohou zviklat!
Znáte nějakého evangelíka? Čím je zajímavý nebo jiný?
Znám. I osobně. Znám jich asi řadu, ale jsou dobře maskovaní. Zmíním tři, kteří mně nějak zasáhli do života.
Zdeněk Bárta je zajímavý tím, že mě a mou ženu a ještě dva páry našich kamarádů hromadně sezdal, což se stalo hned po té, co k nám katolický kněz (!) držel (hezkou) řeč. Katolický kněz nás ale sezdat nemohl, protože nejsme ti správní katolíci. Evangelíku Zdeňkovi bylo myslím vcelku fuk, zda jsme evangelíci, a oddal nás, protože to myslím považoval za dobrou věc. Ale to se ptejte jeho.
Druhý můj známý evangelík je náměstek, bývalý novinář, ochránce přírody, skaut a taky veskrze dobrý člověk Kubas Kašpar a jeho žena Nika, také taková. Spojím je tu do jednoho evangelíka, aby mi to nenarušilo počty.
Třetí je Erazim Kohák. Osobně se známe jen letmo, ale četl jsem jeho knihy a slyšel jeho přednášky. Jeho pohled na svět je mi velmi blízký. Chtěl bych, aby sociální demokracie měla tu myšlenku, jak ji předkládá on. Pak bych socany volil všemi deseti. Do té doby ale „sorry jako“.
Jsou věřící něčím užiteční celé společnosti? Čím?
Společnosti jsou užiteční dobří, čestní, pracovití a obětaví lidé. Je pak vcelku šumák, jestli jedí, nebo nejedí řízky, jestli chodí do kostela, nebo do mešity, nebo jen sedí za pecí. Po jejich ovoci poznáte je.
-
Ivan Lamper
-
editor Respektu
Podle čeho poznáte, že je někdo křesťan?
Normálně to poznat nejde. Při bližším kontaktu – třeba v debatě – často podle jisté pohrdavé vševědoucnosti nebo nesnášenlivosti.
Je víra v Boha k něčemu dobrá? K čemu?
Nevím, jak odpovědět.
Znáte nějakého evangelíka? Čím je zajímavý nebo jiný?
Pár ano. Nic speciálního si nevybavuju.
Jsou věřící něčím užiteční celé společnosti? Čím?
Každý je něčím užitečný. Takže určitě i křesťané.
-
Zbyněk Petráček
-
komentátor Lidových novin
Podle čeho poznáte, že je někdo křesťan?
Tady by asi bylo lepší neodpovídat, protože já to napohled většinou nepoznám. Tedy nejsem-li shodou okolností třeba v kostele, kde můžu sledovat, jak se kdo chová při obřadu. Takže vnějškově to nepoznám, a když už, tak spíše výjimečně v negativním smyslu. Třeba v Praze u Anděla na tramvajové zastávce pravidelně kdosi, asi nějaký evangelikál amerického střihu, do tlampače vyřvává, že Ježíš nás miluje. Ale to je spíš příklad toho, jak jeden řvavý hlas může ovlivnit širší úsudek, což je samozřejmě špatně. Křesťany v tom lepším smyslu člověk jako já poznává teprve postupně – podle chování, postojů, argumentace i toho, že je to vše v souladu. Patřím k partě i ke generaci, pro kterou obraz křesťanství vytvářela disidentská rodina Němcových a celá komunita kolem pražské adresy Ječná 7.
Je víra v Boha k něčemu dobrá? K čemu?
Tady jasně odpovídám, že ano. Do velké míry je to individuální věc každého, což obecně hodnotit nemůžu. Ale občas si připomínám výrok Dostojevského, že ztratí-li někdo víru v Boha, není to tak, že už nevěří ničemu, ale spíše tak, že věří čemukoliv. A to, že lidé věří čemukoliv, jakýmkoliv nesmyslům či konspirátorům, je fakt, který nás jako společnost ovlivňuje stále víc. Ačkoliv je těžké posoudit, nakolik se na tom podílí šíření a neblahá role sociálních médií, a nakolik slábnoucí počet těch, kteří věří v Boha.
Znáte nějakého evangelíka? Čím je zajímavý nebo jiný?
Osobně jsem poznával evangelíky od gymnaziálních let (za Husáka), počínaje prostředím střední školy. Je to sice poněkud paušalizující, ale jisté společné znaky jakési zajímavosti či jinakosti bych si jmenovat dovolil. Zařadil bych mezi ně důraz na vzdělání, na kultivovaný jazyk a obecně slušnost i znalost rodových kořenů. Evangelíci, se kterými jsem se seznámil, často znali své předky (kde žili, co dělali) až do 18. století, což jinak není běžné.
Jsou věřící něčím užiteční celé společnosti? Čím?
Určitě ano. Souvisí to s odpovědí na druhou otázku. Právě v době, jako je ta nynější, když se rozpadají zavedené společenské i politické struktury, lidé se uzavírají do názorových bublin a oslabuje základní soudržnost celé society, patří věřící mezi ty, kteří udržují jeden z jejích důležitých společných jmenovatelů.
připravila Daniela Ženatá
ilustrační foto Vojtěch Zikmund a Benjamín Skála