(ČB 7-8/2016) Ve Starém zákoně je to právě Bůh, kdo jedná často velmi tvrdě. Proto je někdy kladen do kontrastu Bůh starozákonní, trestající, a novozákonní milosrdný. Ale je to tak v Bibli doopravdy? ptá se Gabriela Ivana Vlková na začátku knihy.

Starý zákon kupodivu mluví o milosrdném Bohu mnohem častěji než zákon Nový. V Bibli se pro milosrdenství používají hlavně tyto pojmy: eleos v řečtině a chesed v hebrejštině.

Poslechněte si článek:

Slovo eleos zaznívá ve slově, které možná známe: eleison – smiluj se. Eleos je milosrdenství, soucit, lítost, soustrast, láskyplnost. Hebrejské slovo chesed má význam podobný, přitom je zde ale důležitá souvislost se závazkem. Je to milosrdenství rozhodné; člověk nebo Bůh je milosrdný, protože se pro to rozhodl, je něčím vázán (smlouvou), má rozhodné, pevné srdce. Nejde o soucitné hnutí mysli. O soucit se jedná spíše při použití hebrejského výrazu rachamím – slitování, smilování, soucit.

Ve Starém  zákoně

1. Samozřejmým projevem milosrdenství je dodržení smlouvy či závazku. Milosrdenství (chesed) souvisí s věrností (emet nebo emúná). Boží milosrdenství a věrnost jsou opěvovány, resp. vyprošovány v mnoha žalmech.

2. Kdo se dovolává milosrdenství, spoléhá víc na věrnost (cosi trvalého) než na okamžité citové pohnutí (změnu postoje), apeluje se spíš na „pevné“ než „měkké“ srdce. Paradoxně se dá říci, že milosrdné srdce je „neoblomné“.

Není ale starozákonní Bůh milosrdný jen ke svému lidu? Z některých textů se to tak určitě zdá, je třeba je ale pečlivě vykládat. Někde jde o skrytou ironii, jinde o nadsázku. Také je důležité mít na mysli to, že funkcí textu (v podobě, v jaké jej máme před sebou) bylo mj. povzbudit zdeptaný a utištěný lid. Např. ale v knize Jonáš se Bůh smiluje nad pohany, v NZ Ježíš chválí velkou víru římského setníka (Mt 8).

3. Bůh je vázán ke svému lidu smlouvou. Pro tuto smlouvu, vazbu, se Bůh sám rozhodl. On svůj lid neopustí. Abrahamovu potomstvu tak opakovaně odpouští selhání a hříchy. Začíná to na poušti zlatým teletem a doteď to neskončilo. Micheáš používá krásný výraz: Bůh vhodí všechny jejich hříchy do mořských hlubin (Mi 7,19). Někdy se bibličtí svědkové dovolávají Božího milosrdenství a odpuštění: Bože, splň přece, co jsi přísežně slíbil!

4. Bůh chce do vztahu s člověkem investovat opakovaně. Milosrdenství se pojí se slitováním. Bůh se nám v Bibli představuje  jako milosrdný a slitovný rodič, jako žena, která nemůže zapomenout na své pacholátko. Bůh je nepostižitelný, svatý, ale oplývá vroucím citem. Než se rozhněvá, dlouho váhá. I se zničením pohanského Ninive váhal. A hrdina Jonáš kvůli tomu hudruje.

Mojžíšovi se Hospodin představuje větou: „Jsem, který jsem“. O něco později, když se Mojžíš modlí za lid, který si udělal zlaté tele, Hospodin slibuje: „Smiluji se, nad kým se smiluji a slituji se nad kým se slituji.“ (Ex 33,19) Tato dvě Hospodinova představení na sebe navazují: Bůh je mocný, ale také neuchopitelný. On sám rozhoduje, jak a nad kým se slituje.

Boží ruka nenabízí vždy něžné pohlazení, zvláště proroci připomínají Boží svatost, která je jako oheň spalující vše nečisté. A Ex 34,7 připouští, že důsledky trestu za hřích často pociťují nejbližší následující pokolení. Snad proto, že i trest může přivést ke správnému poznání. Avšak milosrdenství je mnohem silnější, je slíbeno tisícům pokolení těch, kteří Boha milují. Boží milosrdenství není laciným ignorováním hříchu. Člověk musí vzít Boha vážně, jinak nemůže jeho milosrdenství zakusit. Prostě je nerozpozná.

V Novém zákoně

je nejvýmluvnější podobenství o marnotratném synu, resp. o milosrdném otci. Syn, který se vrací, je přijat. Podmínkou Božího milosrdenství je v Bibli vztah. Milosrdenství není primárně věc citu, ale rozhodnutí. V podobenství o nemilosrdném služebníku služebník vůbec nepochopil, co se stalo, jak moc mu pán odpustil, odpuštění ho neproměnilo. Boží milosrdenství nemá řešit naše „dílčí problémy“, ale proměnit nás celé, náš vztah k Bohu i k lidem.

Žalmy

Příkladem a pomocí nám mohou být žalmy. Zde jsou díky, chvály, prosby. Žalmisté se dovolávají milosrdenství, nebojí se stěžovat si. Přinášejí před Boha celý svůj život. Nevzdávají se. Chválu vzdejte Hospodinu, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky.

Kniha Bůh milosrdný, nebo trestající? vyšla v Karmelitánském nakladatelství v edici Katecheze do kapsy. Knížka je drobná svým formátem i počtem stran, a velká svým tématem. Nechte se pozvat k přemýšlení.

Lenka Ridzoňová