(ČB 11/2015) Chceš si mě vzít? Věta, která vede k manželství, by jinde zněla nepatřičně. Co mi má kdo co brát. Ba co víc! Kdo má právo vzít mě samého? A nebo jakým právem si já beru druhého člověka? Ostatní blízké vztahy jsou založeny jinak. Přátelství právě na tom, že druhého nevlastníme a dluhy se snažíme srovnat; v rodičovství zase přistupujeme na dluh, který z větší části nejde splatit: Dáváme dětem péči, aby si jednou vybudovaly Pokračování textu
Otázka na tělo: Jaká tabu mají ve vašem životě smysl?
(ČB 11/2015)
Hana Librová, bioložka a socioložka
Sociologové říkají, že kultura je systém zábran. To pro tabu mluví, zejména ta zahalovací a tělesná. V oblasti vztahů psychologové doporučují kostlivce do skříně nezavírat a případně ho vypustit. Ale vy se ptáte na tabu v mém životě. Vlastně nevím, někdy si říkám, že kostlivec neměl být zavírán. Ale jindy, že je dobře, Pokračování textu
Přes čáru
(ČB 11/2015) „Neznámý malíř kreslí na chodník bílou křídou, maluje čáry dětem, až ráno si hrát přijdou. A jiný malíř zase maluje bílým vápnem znaky na hraniční sloupy spoutané ostnatým drátem. Odkud až kam, kde zůstat stát? Cesty se kříží, kterou se dát?“
Kterou cestou se dát? A kde je hranice, za kterou už bychom neměli vstoupit? Takto zněla slova sjezdové písně, o jejíž text i melodii se postarali Pavel a David Junovi. O těchto tématech pojednával letošní Sjezd Pokračování textu
Na chvíli v zemi Múmínků
(ČB 11/2015) Hyvää päiva! Moi, moi! Mitä kuuluu? Kiitos, hyvää. Co je to za řeč? Kdo to pozná? Ten kdo byl ve Finsku. Opravdu rozdílný a těžko zapamatovatelný jazyk. Při krátké návštěvě se člověk nemůže naučit více než zdvořilostní fráze. Ale i to je důležité – rozbíjejí hranice, je to pěkný začátek konverzace, Finové ocení, že se člověk snaží. Pak je už na řadě angličtina, se kterou se cizinec domluví téměř všude. Pokračování textu