Petr Pokorný 1933–2020. Odešel biblista, teolog a svědek víry

(ČB 2/2020) V ranních hodinách 18. ledna 2020, obklopen svou rodinou, zemřel ve věku 86 let Petr Pokorný, profesor Nového zákona na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Církev v něm ztrácí výrazného a oblíbeného učitele, pronikavého badatele mezinárodního věhlasu a neúnavného organizátora vědecké práce, který hlubokou erudici v biblistice, teologii, filologii i filosofii spojoval s přátelsky otevřenou určitostí svědka křesťanské víry.

Poslechněte si článek:

Petr Pokorný se narodil 21. dubna 1933 v Brně. Po studiích na tamním klasickém gymnáziu vystudoval teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě. V roce 1958 byl ordinován jako kazatel Českobratrské církve evangelické a do roku 1967 působil v církevní službě jako vikář v Praze na Vinohradech a pak jako farář v Praze ve Vršovicích. Během této služby externě studoval koptštinu a řeckou literaturu v Praze a ve Vídni, Pokračování textu

Olze Staňkové k devadesátinám

(ČB 2/2020) Životní jubileum (*1930) členky olomouckého sboru Olgy Staňkové vede ke vděčnému ohlédnutí za podivuhodnou životní cestou. Rodačka z Bratislavy přichází do Čech se svou rodinou jako osmiletá. Po maturitě na gymnáziu studuje na Pedagogické fakultě UK a zároveň u synodní rady skládá katechetickou zkoušku. Při přednáškách na Evangelické teologické fakultě se seznamuje s bohoslovcem Jaroslavem Staňkem, svým budoucím manželem, kterého po svatbě v r. 1952 následuje do jeho působiště ve sboru v Huslenkách.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Lidé v Libanonu řekli dost

(ČB 2/2020) Jsou dobré pro zemi, ale špatné pro byznys – tak někteří Libanonci komentují masové protivládní protesty, otřásající jejich zemí od poloviny října. Libanon je jednou z nejzadluženějších zemí na světě (152 % HDP). Do tohoto stavu ji přivedly vládnoucí politické klany (a rodinné dynastie), které se už 30 let dělí v zemi o moc. Na platbu úroků státního dluhu padne skoro polovina rozpočtu a zemi trápí zanedbaná infrastruktura, včetně dennodenních výpadků proudu. Země se ocitla na pokraji ekonomického bankrotu, který vláda chtěla řešit zvýšením daní a výdajovými škrty. Lidé, zejména ti mladí a nejchudší, si to ale nenechali líbit. Masové občanské protesty jsou na místě. Špatnou ekonomickou situaci země ale dále prohlubují.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Pomoc farmářům v Kambodži

(ČB 2/2020) Kambodža patří mezi nejchudší a nejméně rozvinuté státy planety. Zemědělství tvoří téměř třetinu hrubého domácího produktu, přičemž zaměstnává více než polovinu populace. Velká sucha v Kambodži v posledních letech snižují úrodu rýže i zeleniny a ohrožují rybolov. Některé z kambodžských provincií také sužují časté povodně, které ničí zemědělskou produkci farmářů. Ti pak řeší svou velkou chudobu nelegální migrací do Thajska, kde se z nich často stávají moderní otroci, např. ve stavebním průmyslu.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu