(ČB 12/2021) Když se v evangelickém prostředí zeptáme, čím se naše církev liší od církve katolické, jedna z poměrně častých odpovědí bude: My na rozdíl od katolíků neuznáváme svaté. (Je pravděpodobné, že katolíci by odpověděli stejně, jen v opačném gardu.) Vlastně je potěšující zjištění, že se neshody mezi konfesemi postupně zužují na témata, která nepatří k jádru křesťanské víry a jsou spíš záležitost osobní spirituality, a tedy i osobní volby. Úcta k svatým je nepochybně součást duchovního života katolické církve, avšak každý věřící tuto úctu nakonec pojímá po svém a nikdo ho nenutí k tomu, aby přijal za své všechny její podoby (například kult ostatků). Pokračování textu →