(ČB 11/2017) Věra Roubalová, celoživotní aktivistka
Asi bych řekla, že to bylo, když jsme s mužem podepsali Chartu 77. Ale bez toho patosu; bylo to nějak samozřejmé a nebyli jsme v taláru.

Milena Bartlová, historička umění a vysokoškolská učitelka
Potížistka jsem celý život, i když bych se své momenty vzdoru neodvážila přirovnávat k Lutherovi, protože nebyly vědomě motivovány nejvyššími hodnotami. Nejdříve mne napadl vzdor proti systému přesně před čtyřiceti lety: přes výborné studijní výsledky jsem směla po maturitě na klasickém gymnáziu v roce 1977 pokračovat

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 10/2017) Říjnovým večerem jde muž v mnišském plášti, v jedné ruce kladivo, v druhé svinutý papír. Míří k největšímu městskému kostelu Všech svatých, jejichž svátek připadá na následující den. Právě tudy zítra půjdou zástupy na bohoslužby a u vchodu do chrámu naleznou čerstvě přibitý plakát s necelou stovkou krátkých odstavečků. Stačí jen několik hřebíků a pár ran kladivem, aby se na veřejnost dostaly myšlenky, které změní svět.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 10/2017) V tomto přikázání se nám ukazuje skutek, který obsahuje mnoho dobrého a mnoho neřestí zahání. Je to čistota neboli cudnost. Věc každému dobře známá, jenže si ani tohoto skutku nikdo nehledí a nikdo se v něm necvičí alespoň tak pilně jako v jiných, nám nepřikázaných skutcích. Vidíme pak, že svět je plný ohavných skutků necudnosti a hanebných slov, i jak jich následkem nemírných žranic, chlastů a zahálky denně přibývá.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 10/2017) Jak se Českobratrská církev evangelická vyrovnávala se změnou svého postavení po listopadu 1989, držíme-li se tématu „Cesty k smíření a odpuštění“? A bereme-li v úvahu širší rámec daný výročím vystoupení Martina Luthera před pěti sty roky?

Martin Luther byl bezpochyby vědomým členem církve katolické, tedy obecné. Také Jan Hus přijímal církev jako danost. Zápasy, ke kterým za Husa a Luthera docházelo, byly děním uvnitř církve, jejíž postavení jí umožňovalo mocensky zakročit. Odpor církve byl veden proti Lutherově rozpoznání, že církev není ani majetníkem ani prostředníkem spasení.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →