Český bratr 11/2012.

Diakonie ČCE má nové číslo účtu veřejné sbírky: 359 6666 359/0800.

Prosíme vás všechny, kdo Diakonii podporujete, abyste si tuto změnu poznamenali. Věříme, že nové číslo je také snadněji zapamatovatelné. Variabilní symboly konkrétních středisek a projektů Diakonie zůstávají v platnosti. Na téma veřejné sbírky jsem pozval k minirozhovoru kolegyni Olgu Mutlovou, která má tyto záležitosti v Diakonii na starosti.

Olgo, co přesně je veřejná sbírka a k čemu slouží v Diakonii?
Veřejná sbírka je získávání a shromažďování finančních prostředků od různých dárců pro předem stanovený veřejně prospěšný účel. Dárci mohou být osloveni například na veřejných prostranstvích při různých benefičních akcích, koncertech nebo adresným oslovením poštou, e-mailem a podobně. Každá veřejná sbírka musí být vyhlášena v souladu se zákonem č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách. Stát si tak může ohlídat, zda účel sbírky není v rozporu s bezpečností státu, ochranou veřejného pořádku, ochranou majetku nebo ochranou práv a svobod druhých. Diakonie má vyhlášenu veřejnou sbírku již od roku 2009 pod názvem „Dar s velkým D“ a její výtěžek je určen na podporu práce ve střediscích a na zvýšení kvality života uživatelů našich služeb.

Jak to vypadá konkrétně?
Výtěžek sbírky je každý měsíc určen jinému středisku Diakonie ČCE a jinému účelu. O tom rozhoduje výběrová komise. Samotný výběr podléhá přesně daným pravidlům.

Proč má Diakonie nové číslo účtu?
Protože nám 1. října 2012 po třech letech skončila platnost původní veřejné sbírky. Abychom mohli pokračovat v naší sbírkové činnosti, požádali jsme pražský magistrát o schválení nové veřejné sbírky, ale tentokrát již na dobu neurčitou. Bohužel tato změna byla spojena i se změnou bankovního účtu.

Jak složité je získat povolení k veřejné sbírce? Co to obnáší?
Složité to není. Stačí sepsat informace o organizaci, definovat účel sbírky, území jejího konání, číslo sbírkového účtu, způsob provádění sbírky a harmonogram pravidelného vyúčtování. Horší je to s přílohami, které se k tomuto „oznámení“ přikládají. Musí se žádat finanční úřad, zdravotní pojišťovny a správu sociálního zabezpečení o potvrzení o bezdlužnosti, také musí organizace přiložit Čestná prohlášení, že není v konkurzu. Tato fáze je asi časově nejnáročnější. Na druhou stranu, organizace, která má pro svou sbírkovou činnost vyhlášenou veřejnou sbírku, je pro dárce zárukou hodnověrnosti a spolehlivosti.

Chci jednoduše a rychle přispět na činnost Diakonie. Jak to mám udělat?
Máš několik jednoduchých možností: platbu bankovním převodem na sbírkový účet, zaslání dárcovské sms ve znění DMS DIAKONIECCE na číslo 87777, pomocí platební karty nebo elektronickou peněženkou Paysec. Vše máme popsáno na webových stránkách www.diakonie.cz. Samozřejmě je možné finanční dar přinést kdykoli v pracovních dnech přímo na Diakonii, do naší kanceláře. K tomu dodávám, že si velmi vážíme této podpory a každý měsíc je z těchto příspěvků smysluplně podpořeno některé z našich zařízení.

Jaké další oblasti patří, aspoň ve stručnosti, do tvé práce v Diakonii?
Do oblasti mé práce patří fundraisingové činnosti, stručně řečeno činnosti spojené se získáváním finančních prostředků pro Diakonii. Většinou to bývá prostřednictvím projektů, jejichž prostřednictvím se snažím získávat finance z evropských, státních či nadačních zdrojů. Nemohu opominout ani práci s dárci, kteří na činnost Diakonie přispívají prostřednictvím veřejné sbírky, internetové aukce či věcnými dary.

Ptal se ph
Diakonie ČCE má nové číslo účtu veřejné sbírky: 359 6666 359/0800

Český bratr 11/2012.

Zná Evropa účinné nástroje v boji proti obchodování s lidmi a vykořisťování? Existuje obchod s lidmi v České republice? U příležitosti Evropského dne boje proti obchodování s lidmi uspořádala Diakonie ČCE – Středisko celostátních programů a služeb ve čtvrtek 18. 10. 2012 tiskovou konferenci. V panelu vystoupili zástupci Ministerstva vnitra ČR, právní poradci vykořisťovaných pracovníků, zástupci partnerské organizace La Strada, zástupci Policie ČR, Státního úřadu inspekce práce a další odborníci.

Nedůstojné podmínky stovek pracovníků po celé Evropě vykazují znaky vykořisťování a obchodování s lidmi. V ČR dosud padly pouhé dva pravomocné rozsudky za trestný čin obchodování s lidmi mimo oblast sexuálního byznysu. Vzhledem ke stávající legislativě ČR a odmítavému postoji některých státních zástupců a soudců je dokazování trestného činu obchodování s lidmi velmi obtížné. Vztah vykořisťovatelů a vykořisťovaných je vnímán často na úrovni občanskoprávního sporu.

Zpřísněná migrační politika ČR během posledního půl roku nahrává zprostředkovatelským agenturám a koncovým firmám. Najímání levné pracovní síly je pro tyto firmy lukrativní a výnosy z takové trestné činnosti jsou součástí šedé ekonomiky. Je třeba jasně definovat uvedenou kriminalitu jako trestný čin proti svobodě a lidské důstojnosti a zároveň jako delikt hospodářské kriminality. Jak upozornil ředitel odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Martin Linhart, vedle toho rovněž stále „kvete“ obchodování s lidmi v oblasti sexuálního byznysu. „Traumatizace obětí sexuálního zneužívání je přitom ještě větší,“ dodal.

Podle odborníků a pracovníků neziskových organizací je největším problémem při pomoci obětem neochota nebo neschopnost vykořisťovaných příslušnou +skutečnost nahlásit a vypovídat u soudu. „Naši inspektoři se s oběťmi často setkávají jako první. I když máme podezření, že jsou zaměstnanci vykořisťováni, je velký problém, aby to potvrdili a vypovídali. Mlčí, bojí se, mlží, nerozumějí,“ vysvětlila Dalimila Solnická ze Státního úřadu inspekce práce. To potvrzuje i právnička Romana Píšová. Poškozený podle ní právní pomoc málokdy vyhledá sám, ale většinou zprostředkovaně přes nějakou neziskovou organizaci, například La Stradu nebo právě Diakonii. „Když nám vypráví svůj příběh, má tendenci části zamlčovat. To je hlavní problém,“ uvedla Píšová. Oběti jsou často bez peněz, závislé na zaměstnavateli. V cizím prostředí jsou ti lidé dezorientovaní a nemají žádné kontakty. Odborníci se proto shodují, že je nutná spolupráce policie, soudů i neziskových organizací.
Na tiskovou konferenci navázal společenský večer s výstavou fotografií k tématu vykořisťování a obchodování s lidmi. Večer doprovodila hudební formace Transitus Irregularis. Akce byla realizována s podporou Velvyslanectví USA v Praze.

Diakonie ČCE – Středisko celostátních programů a služeb zahrnuje programy a služby pro lidi s postižením nebo chronickým onemocněním – služby pro zrakově postižené a poradenství v oblasti asistivních technologií. Další oblastí práce jsou programy zaměřené na pomoc a podporu lidem ohroženým obchodováním nebo vykořisťováním na trhu práce. Do tohoto programu spadá sociální služba azylový byt pro muže, preventivní práce i následná podpora těch, kteří se vymanili z rizika obchodování nebo vykořisťování a znovu se začleňují do společnosti. Středisko také realizuje projekty zaměřené na pomoc migrantům.

scps/vk/ph

Český bratr 10/2012.

Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 pokračuje a s ním i aktivity Diakonie ČCE vážící se k tématu seniorů. Kampaň OtevřenoSeniorům je konkrétně zaměřená proti diskriminaci starších lidí ve společnosti – snaží se vyvolat diskusi nad tradovanými omyly, stereotypy a předsudky, jež si naše společnost vůči fenoménu stáří podržuje. Nad projektem, který je dále součástí kampaně celoevropské (http://europa.eu/ey2012), převzala záštitu zmocněnkyně vlády pro lidská práva paní Monika Šimůnková.

Plakáty s životními příběhy seniorů: Stáří nám může dát víc…

Plýtváme věcmi. Plýtváme i lidmi? Je postoj naší společnosti ke stáří nadobro odcizený? Starší lidé mají cenné profesní i životní zkušenosti, které často ve spěchu ani neregistrujeme, tak jako přehlížíme seniory samotné. Nová vlna kampaně přináší „nové tváře“ – s využitím modelových příkladů ze života skutečných seniorů ukazuje, že ono pověstné slábnutí sil, které může s věkem přicházet, rozhodně neznamená, že nám starší lidé nemají co dát. Mohou nám vydatně pomoci zvládat náš vlastní život. Svými radami či příkladem, jiným úhlem pohledu: „Stovku za deset už nezaběhne, ale sportovní talent pozná na první pohled.“

Tváře z vizuálů v převážné většině patří přímo klientům z diakonických středisek, kteří se rozhodli na kampani podílet. Jejich věk je skutečný, jména a příběhy jsme však pozměnili. Známou tváří v třetí vlně kampaně je poté „pan Navrátil“, hlavní hrdina televizního spotu Aukce, jenž provází tento charitativní projekt od jeho počátků a díky mediálnímu partnerství České televize se od loňského roku nadále objevuje na obrazovce.

Série seniorských triček

„Mám sedmdesátku na krku. V tramvaji pouštím mladé sednout!“ S podobným nápisem na tričku se budete moci brzy setkat. Humornější a odlehčený pohled na problematiku stárnutí nabízí kampaň Diakonie ČCE díky spolupráci s internetovým obchodem Kasa.cz, který bude zboží v rámci firemní společenské odpovědnosti bez zisku distribuovat.

Tematické instalace ve veřejném prostoru

K novým, výrazným prvkům, které kampaň v letošním roce uvádí, patří také instalace „zapomenutých předmětů“, jež si většinová společnost automaticky se seniory spojuje. Hole, brýle, staromódní kabelky, naoko pohozené ve veřejném prostoru, vymezené bezpečnostní páskou do podoby místa činu, představují výmluvné memento: „Musí být okradeni, musí se nejprve ztratit, abychom si jich všimli?“

U příležitosti Mezinárodního dne seniorů, který si připomínáme 1. října, připravila Diakonie rozsáhlou výstavní akci pro veřejnost ve foyer vybraných institucí – ať už jde o místní, městské či krajské úřady, nemocnice, knihovny, školy, či jednotlivá zařízení středisek Diakonie ČCE. Cílem této akce, organizované v úzké spolupráci s vlastními středisky na více než šedesáti místech v regionech po celé republice, je upozornit na nechvályhodnou skutečnost, že o seniorech obecně uvažujeme a dozvídáme se z médií většinou až tehdy, stanou-li se obětí nějakého trestného činu, nehody či bulvární senzace.

Vyjádření Moniky Šimůnkové, vládní zmocněnkyně pro lidská práva:

„Přestože senioři tvoří téměř jednu pětinu české společnosti, jsou zároveň jednou z nejzranitelnějších skupin obyvatel, která navíc mnohdy vnímá diskriminaci či špatné zacházení ze strany spoluobčanů spíše jako samozřejmost než porušení svých základních lidských práv. Jsem ráda, že jako patronka Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity mohu přispět k otevřené debatě o předsudcích, kterým musí senioři čelit. Velmi mě znepokojuje již téměř všudypřítomný způsob vnímání seniorů jakožto jednolité skupiny, která je zcela odkázaná na pomoc ostatních a neměla by se plnohodnotně účastnit veřejného dění. Věřím, že i aktivity Diakonie Českobratrské církve evangelické přispějí k tomu, že společnost překoná toto stereotypní vidění seniorů a dokáže docenit, jakým přínosem pro ni mohou senioři se svými celoživotními znalostmi a zkušenosti být.“

Pavel Hanych

Český bratr 10/2012.

299 invalidních vozíků z USA dorazilo v září do Diakonie ČCE. Dar, který  obsahoval také 48 sad berlí a 10 chodítek, poskytla Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů z amerického Salt Lake City. Vozíky budou zdarma distribuovány potřebným lidem v České republice – klientům Diakonie či jiných zařízení, ale také široké veřejnosti. Přidělení vozíku budou provádět vyškolení zaměstnanci Diakonie ČCE.

Dar zahrnuje dva typy vozíků s mechanickým pohonným zařízením. První typ je vhodný pro pohyb ve vnitřních prostorách, druhý je vybaven silnějšími koly, a proto se hodí i pro pohyb venku. Oba vozíky jsou určeny lidem, kteří ovládají horní část těla. Vozíky jsou uzpůsobeny doprovázení druhé osoby, umožňují však také samostatný pohyb uživatele.

Za poskytnutí vozíků děkujeme Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů z amerického Salt Lake City. Dar zprostředkovala Komise humanitární služby této organizace, jež pomáhá lidem bez rozdílu vyznání po celém světě. Velmi si tohoto daru a naší spolupráce vážíme – pomoc má mnoho tváří.

„Náš partner si velice zakládá na tom, aby vozíky samotné a také proškolování distributorů odpovídalo normám Světové zdravotnické organizace. V září proto proběhlo ve valašskomeziříčské Diakonii zvláštní školení pro distributory a uživatele z řad pracovníků i klientů Diakonie ČCE. Ti se naučili, jak vozíky přidělovat klientům na míru tak, aby jim vyhovovaly co nejlépe a aby bylo minimalizováno riziko případných zdravotních komplikací,“ říká Jan Dus, ředitel Střediska HRP Diakonie ČCE, jež distribuci vozíků zajišťuje. Děkujeme všem, kteří toto školení umožnili, a také školitelům, především pak manželům Smithovým, kteří se celosvětově starají o distribuci těchto vozíků, a manželům Pageovým, kteří působí jako humanitární pracovníci v ČR. Část vozíků byla přímo na místě předána konkrétním klientům. Zbylé budou distribuovány prostřednictvím Diakonie ČCE jejím klientům i široké veřejnosti.

Naším společným cílem je pomáhat lidem k důstojnějšímu a plnohodnotnějšímu životu. Už nyní tedy hledáme způsob, jak vozíky přidělit těm nejpotřebnějším. Máte-li zájem či dotaz, obraťte se prosím na e-mailovou adresu hrp@diakonie.cz.

hrp/ph