(ČB 6/2019) Na schodišti Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy najdeme pod sochou od Olbrama Zoubka nápis: „S hlubokou vděčností myslíme na ty, kteří svým velkorysým darem umožnili, aby anatomie byla místem, kde zemřelí učí živé.“

Poslechněte si článek:

Člověk, který není zdravotník, si asi stěží uvědomuje, že studenti medicíny, učící se o lidském těle, o jeho tkáních a orgánech, při praktické výuce pitvají skutečná těla. A že anatomický ústav nemůže lidská těla získat jinak než od lidí, kteří se rozhodnou je pro výuku věnovat – od dárců těl. Lékařská fakulta s nimi uzavře smlouvu a v ní se zavazuje, že ponese všechny náklady spojené s pohřbem – pokud ovšem tělo použije. Pokračování textu →

(ČB 6/2019) Společnost Moravian je historicko-vlastivědná společnost, sdružující přátele a obdivovatele Moravských bratří. Výjimečné pro naši současnost je především evangelizační zanícení Moravanů. Díky němu se v celém světě hlásí k Moravským bratřím na milion věřících. V kolébce tohoto společenství, v Suchdole nad Odrou, se podařilo vytvořit areál s muzeem, parkem Moravských bratří a dalšími pozoruhodnostmi. Společnost je ekumenická a bezkonfesijní, pořádá konference, publikuje díla o práci a významu Moravanů a věnuje se několika dlouhodobým projektům; jmenujme například Via exulantis, putování po stopách Moravských bratří, o kterém jsme psali v Českém bratru 12/2018.

Poslechněte si článek:

(ČB 5/2019) Je brzké sobotní ráno 6. dubna. Dnes se žádné víkendové dospávání nekoná, jsem připravena na cestu. Mířím totiž do Nosislavi u Brna, odkud dnes vyjdou spolu se mnou asi tři desítky křesťanů na ekumenickou pouť, pojmenovanou příznačně Pojďme spolu. Pouť Nosislav-Hustopeče.

Poslechněte si článek:

Kráčíme krajem, jímž se několikrát dějiny prohnaly velmi prudce a zanechaly za sebou jizvy, které jsou znát dodnes. Kráčím krajinou, která je mým domovem, ale přesto o jejích osudech mnohdy nevím. Cítím to jako svůj dluh, stejně jako odpovědnost Pokračování textu →

(ČB 5/2019) Milý příteli,

ptal ses mě, jak jsem se měl v Americe. Dobře jsem se měl, a věděl jsem už předem, že to dobré bude. Američané z Presbyterní církve totiž o přátelství s námi velmi stojí. Byli jsme na konferenci pěti českých sborů, které mají partnerství se sbory americkými, byli tu také lidé z Diakonie i z naší teologické fakulty. Po konferenci jsme my z olomouckého sboru strávili pár dní právě v našem partnerském sboru v Athens. Američané organizují toto vše velmi dobře a obětavě. Vždycky mě překvapovalo: oni, kteří by mohli jet na dovolenou kamkoliv na zeměkouli, dají přednost tomu, že stráví nějaký čas v Česku, přátelství pro ně znamená větší hodnotu než poznávání exotických míst nebo odpočinek u moře.

Poslechněte si článek: