Úvodník

Léto v rozpuku

Celý květen a červen zažíváme letní počasí. Na začátku školních prázdnin máme za sebou již třešně a jahody trhané v květnu i letní bouřky a předčasně zlátnoucí obilí. A ještě celé dva měsíce léta před námi!

Poslechněte si článek:

V historické části rubriky Téma, kde se po celý rok vracíme k sto letům existence naší církve, se tentokrát věnujeme událostem spjatým s knihkupectvím a vydavatelstvím Kalich, sídlícím v Husově domě od roku 1920. V rubrice Moje církev představujeme v souvislosti s výročím volně přístupný archiv Českého bratra v digitální verzi Moravské zemské knihovny. A do třetice se stého výročí dotýkáme příspěvkem o výrazné a výjimečné osobnosti, kazateli a pedagogovi Čeňku Duškovi, který horlivě pracoval pro sjednocení, ale nakonec se ho nedožil.

Kromě pravidelných rubrik najdete v letním dvojčísle i občasnou rubriku Evangelizace a misie. Na příkladu sborové práce v Přešticích, vzkříšení života v kazatelské stanici v Nýřanech i příspěvkem o dojmech z cesty po malých korejských sborech docházíme k nadějnému výhledu, že i dalších sto let evangelická církev bude žít tam, kde se dva neb tři sejdou a Kristus bude uprostřed nich.

Rozruchu kolem prohlášení letošního synodu se věnujeme v rubrice Slovo. Pro ty, kdo s ústředím církve na toto téma korespondovali, ať už přes webové stránky, facebook, nebo e-mail, to bude snad tečka za debatou.

Inspirativní prázdninové čtení přeje všem
Daniela Ženatá

***********************

OBSAH ČÍSLA

TÉMA
Biblická úvaha – R. Kučerová
Kalich ve vzpomínkách Jana Mazla – J. Plíšková
Horizont Božího království je horizontem služby diakonické – Š. Brodský
Diakonát – přežitý, nebo dosud nezrozený? – K. Šimr
Sociální práce diakona je profese a zároveň poslání. Rozhovor s L. Vrajem  – D. Ženatá
Diakonika – komunitní krizová a pastorační práce – B. Baštecká
Otázka na tělo: Máte nějakou zkušenost s diakonií? Jakou?

MOJE CÍRKEV
Synod zasedal na přelomu května a června v Litomyšli – J. Hofman
Kostel Nalezení sv. kříže v Litomyšli hostil účastníky synodu – J. Kirschner
Sté výročí a Čeněk Dušek – L. Roskovcová
Digitální archiv Českého bratra je volně přístupný – D. Ženatá
Zahrajte si Christivity! – D. Ženatá
Farářem na vzdálené Ukrajině – Miki Erdinger
Noc kostelů 2018: Ponocovat v chrámě? – A. Rozbořilová
Rumburk: Na úrovni očí – du und já, ich und ty – T. Chrbolková
Zejfartovo dílo na jihu Moravy – J. Kirschner
Aspekty hymnologické práce – L. Moravrtz

EVANGELIZACE A MISIE
Mateřské centrum, dětský klub a stacionář v Přešticích – J. Satke
Jak žijí malé korejské sbory – L. Korpa
Obnova kazatelské stanice v Nýřanech u Plzně – L. Korpa

DIAKONIE
Dobře se najíst do sta korun. Restaurace Klobouk v Terezíně – A. Šůra
Milostav Běťák. Muž, kterému jde o věc – A. Šůra

SLOVO
Rozruch kolem prohlášení synodu – D. Ženatý
Litomyšl za 500 – A. Palán
Vitríny a sto let – D. Blecha
Poslední slovo: Sloužím, tedy jsem – Š. Brodský, J. Soběslavský

RECENZE
Harold S. Kushner: Aby měl život smysl – R. Čunderlíková
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři – D. Ženatá

Úvodník

Dobrý hospodář se pozná podle střechy nad hlavou

Kdo má svůj dům nebo aspoň chatu nebo boudu na zahrádce, ví, že péče o nemovitost je nekonečný příběh. Vítr může poškodit střechu a zatékání je pak to nejhorší, okapy ucpává padající listí, přívalová voda může hrknout do sklepa… A což teprve péče o sborový dům nebo kostel! Faráři přicházejí a odcházejí, ale nemovitost je ve vlastnictví sboru a starost o dědictví otců leží na těch, kteří tam patří. Péče o kostel, modlitebnu, faru či sborový dům je tak častým tématem při schůzi staršovstva.

Poslechněte si článek:

Jsou sbory, často uprázdněné, které zvládají pouze základní údržbu. Ale jsou i takové, které budují nové nebo rekonstruují stávající prostory, a vytvářejí tak krásná díla. Pomocí jim jsou výtvarníci a architekti, kteří přistupují citlivě k sakrálnímu prostoru a tvoří zajímavé věci. Mnohé sbory spolupracují s obcemi, kraji, evropskými institucemi a památkáři. Jeronýmova jednota směruje v rámci církve svou podporu tam, kde by náklady na jeden sbor byly neúnosné. A na celocírkevní úrovni pracuje také fundraiser, který je schopen poradit a s žádostmi o příspěvky na opravy budov pomoci. Jistě: církev je tam, kde se dva neb tři sejdou ve jménu Páně. Ale občas je potřeba přemýšlet i o střeše nad hlavou. V tomto čísle se dočtete o tom, jak přišli ke svému „domu Páně“ ve Štramberku a jak se proměňoval, i o tom, jak pojímá rekonstrukce sborových prostor výtvarnice Barbora Veselá.

V historické části rubriky Téma, věnované stým narozeninám církve, se dozvíte, kdy a jak se usídlila v Husově domě synodní rada.

Příště nás čeká letní dvojčíslo. Přeji všem čtenářům klidný start do léta a inspirativní čtení.

Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA
Biblická úvaha – M. Erdinger
Od synodního výboru k synodní radě – A. Šmilauerová
Rozhovor s výtvarnicí B. Veselou – J. Plíšková
Sakrální prostor a jeho proměny – Kaleb
Dvě zbrusu nové školy se stávají realitou – H. Wernischová
Otázka na tělo: Jak na vás působí váš kostel?

MOJE CÍRKEV
Pouť na Říp pro Domácí hospic Vysočina – P. Hladík
Putování za J. A. Komenským – P. Brodský
Polévkový den na Střední zdravotnické škole EA v Brně – studenti 2. ročníku
„Lutherova mše“ od Michaela Schütze v Erfurtu – B. Vik
Tolerančně centrální dispozice u zeleného Krista – J. Kirschner
K. Jindrová zažila celou historii lanškrounského sboru – E. Erdingerová

DIAKONIE
Jdi a konej také tak – M. Hrabovská, J. Meixnerová, Z. Mikulenková

SLOVO
Poslední slovo: Mít, či nemít? To je, oč tu běží – Š. Brodský

RECENZE
M. Švehla: Magor a jeho doba – A. Rozbořilová
Kniha žalmů s Rašiho výkladem – O. Kolář
P. P. Payne: Smlouva se smrtí bude zrušena – EMAN
E. Štěříková: Jan Jeník – český kazatel v Berlíně – D. Ženatá

Úvodník

Kdo chce, dobré věci vidí

Dobrý strom se pozná po ovoci. Zdálky nepoznáte, zda je kvetoucí třešeň planá, nebo je to sladká a křupavá srdcovka. Ale když plody uzrají, je to jasné třeba i se zavázanýma očima. A církev se pozná podle činů. Slovo je důležité, je to základ a příprava na cestu do světa, ale okolní společnost bude ty zvláštní houfce, které si říkají věřící, stejně posuzovat podle toho, co dělají.

Poslechněte si článek:

S hrdostí můžeme nabídnout mnoho dobrých věcí. Diakonii s její péčí o lidi s postižením, o staré, nemocné, znevýhodněné, jedince na okraji společnosti… Sláva, že se tato potřebná organizace mohla po revoluci rozrůst do rozměrů, které již dávno převýšily velikostí svého zřizovatele, totiž církev. Služba společnosti je to ohromná. Dále církevní školy. Nabízejí vlídné prostředí, vedou a zachraňují problémové žáky a vzdělávají s výbornými výsledky. Tábory pro rodiny s handicapovanými dětmi s třicetiletou tradicí jsou rovněž více než dobrou vizitkou. Mnoho rodin, které církevní prostředí zpočátku neznaly, jezdí opakovaně a s vděčností. Dál můžeme zmínit ekologické aktivity, Fair Trade s Obchůdkem Jednoho světa, desítky svateb snoubenců, kteří za farářem přišli, aniž by byli z církve. O tom všem se v čísle, které jste právě otevřeli, dočtete.

Možná, že okolní svět vidí i jiné ovoce naší víry. Nesváry ve sborech nebo přísnost a neústupnost ve sporech. I to jsme my, evangelíci. Ale smysluplných, pozitivních a následováníhodných příkladů je určitě víc. Kdo dobré věci vidět chce, jistě je vidí.

Inspirativní čtení přeje všem
Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA
Biblická úvaha – O. Ruml
Muzeum Husova domu – A. Šmilauerová
Bez dobrovolných asistentů bychom nedokázali nic – D. Ženatá
Co je tak lákavé na čase stráveném s lidmi s nejrůznějším postižením? – M. Stolařová
Být součástí férového světa – A. Rozbořilová
Chceme se vzít – L. Ridzoňová
Ze svých škol můžeme mít radost – J. Plíšková
Otázka na tělo: Poslali byste své dítě do církevní školy?

MOJE CÍRKEV
Hájíme (si) lidská práva – J. Vondrová
Markétka v říši „Švábů“ – M. Petrášová
Každý ať přiloží ruku k dílu – D. Kenningová
Večeře Páně – D. Blecha
Novoborský husitsko-evangelický kostel – J. Kirschner
Reformace a církevní hudba – L. Moravetz
Slovo na rozloučenou s Alfredem Kocábem – J. S. Trojan
Vzpomínka na Pavlu Titěrovou – M. Ježdíková

DIAKONIE
Zahradník, kuchař, cukrář – A. Šůra

SLOVO
Poděkování čínských křesťanů
K sedmdesátému výročí založení Státu Izrael – P. Sláma
Ropa, uhlí, plyn – kamarádi ČCE? – Á. Tkadleček, D. Pfann
Vedení církve k investičnímu kodexu – E. Zadražilová, V. Zikmund
Úvahy pod kazatelským stromem – M. Hübner
Poslední slovo: Půlnoc v kostele – P. Hájíčková

RECENZE
M. Veselovský: Tomáš Holub. Biskup na snowboardu – J. Plíšková
L. Pecharová: Po stopách stoleté dámy – D. Ženatá

Úvodník

Kdo je tady dylina?

Přichází k vám Český romský bratr. Původně jsme měli v plánu zaměřit se na větší počet menšin v české společnosti, ale nakonec se ukázalo, že vybrat si menšinu jednu a do té se pustit zevrubně, bude pro čtenáře přínosnější. Velkou pomocí s hledáním námětů i kontaktů na spoustu zajímavých Romů byli celocírkevní farář pro menšiny Mikuláš Vymětal a novojičínský farář Pavel Prejda.

Poslechněte si článek:

V historické části rubriky Téma jsme tentokrát poprosili o pohled zvenčí. Tématu se ujal kazatel Církve bratrské a bývalý předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý. Proč se k sjednocujícímu procesu při vzniku Českobratrské církve evangelické nepřidaly i další církve? Možná se nám zdají národnostní i evangelikální aspekty dnes dosti vzdálené, všechny protestantské církve ušly za těch sto let kus cesty, ale na začátku století byla realita jiná.

Dylina je romsky blázen a toto slovo patří mezi nadávky ne příliš silné. Možná, že by ten výraz patřil spíš nám, neromské většině. Začít můžeme dvacet let trvajícími tahanicemi kolem romského koncentračního tábora v Letech u Písku a pokračovat můžeme přes posílání romských dětí do speciálních škol, které jim zavřou cestu ke kvalitnímu vzdělání, až po problémy ve vyloučených lokalitách. Jednoduchý návod na soužití menšiny s většinou neexistuje. Ale jak píše českobratrský romský farář Ondřej Kováč: Smysl má otevřená, konkrétní a trpělivá pomoc, respektující romskou hrdost, jazyk a kulturu. Pak může vést přes hudbu, tanec a podporu ve vzdělávání až ke křehké víře a klidnému soužití.

Milí čtenáři, s velikonoční nadějí vám přeji krásné jaro a inspirativní čtení.
Daniela Ženatá

OBSAH ČÍSLA

TÉMA
Biblická úvaha – J. Hála
Neekumenický postoj, či věrnost ideálům? – P. Černý
Církev mezi Romy – O. Kováč
Jak je to s Romy a proč se jim někdy říká cikáni – J. Horváthová
Romská hrdost – M. Vymětal
Otázka na tělo: Rom nebo cikán? Jak sami sebe vnímáte a proč?

MOJE CÍRKEV
Skrze hudbu, tanec a zpěv vede cesta k okolnímu světu – P. Prejda
Chovejme se tak, aby se za nás naše děti nemusely stydět – J. Vondrová
Práce ve sboru je jako krásný sen – M. Provazníková
Politický neklid v Evropě? – Sdružení Ackermann-Gemeinde
Konferencia o svetovej misii a evanjelizácii v Tanzánii – P. Bargár
Zdráv buď kříži, jediná naděje – J. Bartušek
Polévka, kniha a modlitba – L. Ridzoňová
Marta Tefrová oslavila devadesáté narozeniny – H. Capoušková
Osudy mosteckých kostelů – J. Kirschner
Naplněný a pestrý život Jiřího Ottera – P. Hlaváč
Dary shůry přetavoval ve službu druhým. Daniel Henych – L. Ridzoňová

DIAKONIE
Příběh jedné středoškolačky – A. Šůra

SLOVO
Paměť národa: každý má svůj příběh – J. Holcová
Pár vzpomínek na Listopad – A. Palán
Poslední slovo: Noc příliš veliká? – Š. Grauová

RECENZE
M. Jindra: Sáhnout si do ran tohoto světa – P. Hlaváč
Z. Bauman: Cizinci před branami – Š. Grauová
M. C. Putna: Česká katolická literatura 1945–1989 – A. Rozbořilová
T. Kutil, J. Paulus: Padá mi to z nebe – A. Rozbořilová