(ČB 7+8/2021) Nikdy bych si byla nepředstavovala, že kdy budu číst papežskou encykliku s tichým jásotem nad tím, jak mi „sluha sluhů Božích“ mluví z duše. A přece je to tak: Útlá knížka hlavy katolické církve, která shrnuje a prohlubuje leccos z toho, co papež František v posledních letech při různých příležitostech formuloval, působí osvobodivě. Přestože jejím východiskem je kritická diagnóza stavu současného světa, rozděleného různými „obrannými zdmi“, neulpívá na tom, nad čím by si člověk někdy zoufal, ale vede k neideologickému promýšlení toho, jak můžeme jako křesťané neblahou situaci (z)měnit.
