(ČB 3/2018) V roce 1889 se na půdě českého zemského sněmu odehrála tzv. „desková debata“. Jednalo se v ní o umístění Husova jména na jednu z desek vnější fasády Muzea Království českého (dnes Národní muzeum) v Praze. Proti Husovi, resp. jeho následovníkům padla i emočně silná slova, neboť husité byli nazváni „bandou lupičů a žhářů“. Pobouření v části společnosti bylo veliké a vykrystalizovalo v myšlenku postavit Janu Husovi samostatný pomník. Ten byl nakonec odhalen roku 1915 na Staroměstském náměstí. Vedle toho padl také návrh na zbudování „živého organismu“, centra duchovního, kulturního a sociálního života reformované církve, nazvaného Husův dům.
Poslechněte si článek:
Pokračování textu


