(ČB 4/2016) Asi vás nejspíše zajímá, vážení čtenáři tohoto časopisu, jak trávím svůj volný čas po odchodu ze zaměstnání. Každý všední pracovní den trávím v práci, kde pomáhám svým kolegyním a paní ředitelce Daně Nejedlé, které moc děkuji za šanci pracovat v diakonické akademii. Můj dík patří dalším dvěma dámám, a to Alžbětě Hanychové a Blance Sedláčkové. Pokud odpracuji povinné hodiny, odcházím z práce a mám již volný den, který trávím různě.
Rád chodím do knihovny půjčovat si různé knížky. Mohu také na určitý čas na počítač, kde „chatuji“ na internetu. Jinak mám různé záliby a koníčky. Rád hraji amatérské divadlo ve studiu Oáza, které pomáhá lidem s mentálním či zdravotním deficitem. Moje amatérské angažmá se tam počalo v inscenaci komedie Zkrocení zlé ženy. Právě s tímto spolkem již máme na kontě několik úspěšných premiér a repríz divadelních her a filmů. Vedou nás dva zkušení lektoři, a to herečka Kateřina Tichá a Pavel Soper. S realizacemi našich inscenací nám pomáhá Míla Matějková. Kromě divadla Oáza jsem člen dalšího divadelního spolku, a to v naší Diakonii ve středisku Zvonek. Náš divadelní spolek se jmenuje Divadlo Zvonkohra a odehráli jsme s ním už spoustu divadelních představení. Kromě divadla se zajímám o psaní scénářů, rád sportuji, relaxuji, ale i maluji krajiny. Vždy v úterý a ve čtvrtek sleduji s ostatními seriál Ordinace v růžové zahradě, ale také rád vařím.
Marek Švihovec, 35 let, klient střediska Zvonek
(ČB 4/2016) Tento text vznikl v rámci mého dálkového univerzitního studia jako domácí úkol do předmětu „Dějiny pedagogiky“. Vybrala jsem si téma, které znělo: Jaké důsledky pro pojetí výchovy a vzdělávání bude mít, pokud předpokládáme, že děti jsou přirozeně dobré? 
