(ČB 11/2017) Nuže, neváhejte, kdo jste kdy rád tábořil, můžete ještě ve velmi, velmi zralém věku! (A doufám, že se můj titulek nedotkne nikoho z těch milých přátel, kteří se, podobně jako já, pokládají raději za „svěží důchodce“.)
Jistě, jde o sympatický tábor kousek za Hradcem Králové, o Běleč. Tam se tato „starší mládež“ už hezkých pár let každoročně koncem srpna na týden setkává. A milé je, že kolem běhá taky spousta mladších
Poslechněte si článek:
(ČB 11/2017) Sedm let plánování a papírů. 107 razítek. Pak půl roku stavebních prací – a je to. Přístavba „zázemí k evangelickému kostelu“ (jedno z mnoha označení na těch desítkách papírů) byla slavnostně předána do užívání.
Branický kostel byl postaven do značné míry brigádnicky jako provizorní stavba s perspektivou (informace se různí) 5–20 let. Architekt Bareš už měl připraven návrh klasické víceúčelové stavby, kde kromě bohoslužebné místnosti a kanceláře bude i byt pro faráře, sborová místnost atd., prostě to, co známe z řady jiných sborů.
Poslechněte si článek:
ČB 11/2017) „Křesťané se v minulosti zaobírali zejména svou osobní spásou. A co víc – běžně byla zdůrazňována spása duše. Zemi, hmotným věcem či tělu se v úvahách o spáse věnovala jen malá pozornost. „Pravým domovem“ pro mnohé bylo nebe a život na Zemi se chápal jako pouť „slzavým údolím“, doba, kterou je třeba při čekání na nebe přetrpět.
Starozákonní teologie stvoření nám ukázala, že dualistické myšlení, které odděluje duši od těla, hmotné od duchovního a přirozené či přírodní od nadpřirozeného není biblickým hlediskem.
Poslechněte si článek:
(ČB 11/2017) Je trochu ostuda, že trvalá expozice věnovaná dějinám reformace v českých zemích v Praze není. V cizině je to běžné, ve Francii nebo v Německu je řada evangelických muzeí, jsou také například v Budapešti. Být si toho vědomi je důležité zejména s ohledem na současnou sérii výročí: Bible kralická, mistr Jan Hus, Jeroným Pražský, Martin Luther a napřesrok výročí slučovacího sjezdu českých evangelíků, kde se ustanovila Českobratrská církev evangelická. A přitom máme veřejnosti co nabídnout: Hus a jeho předchůdci jako předzvěst světové reformace, léta náboženského míru a Jednota bratrská, toleranční období a právě také unikátní sjednocení dvou větví protestantské tradice.
Poslechněte si článek: