(ČB 11/2017) Nuže, neváhejte, kdo jste kdy rád tábořil, můžete ještě ve velmi, velmi zralém věku! (A doufám, že se můj titulek nedotkne nikoho z těch milých přátel, kteří se, podobně jako já, pokládají raději za „svěží důchodce“.)
Jistě, jde o sympatický tábor kousek za Hradcem Králové, o Běleč. Tam se tato „starší mládež“ už hezkých pár let každoročně koncem srpna na týden setkává. A milé je, že kolem běhá taky spousta mladších
Poslechněte si článek:
, takže se nemusíme vzájemně dívat jen na své lehce vrásčité obličeje.
Tento seniorský týden obětavě a invenčně už léta organizuje bratr Pavel Prosek, příslušník a mnohaletý kurátor pražského dejvického sboru. Nepostradatelnou spolupracovnicí je mu jeho choť Jana. Ta nás každé dopoledne před obědem rozcvičí a odpoledne nás protáhne nejrůznějšími směry okolním lesem. Kdo nechce, jde sám, jako třeba stále aktivní manželé Jenčkovi, nebo se usadí po siestě pod svěží stromoví před domem a naslouchá společnému předčítání (či chvílemi též sám předčítá). Loni jsme studovali cestu bratra Zdeňka Susy za sv. Františkem z Assisi, letos se četly paměti venkovského písmáka Františka Dědiny Bejvávalo (o životě rolnictva v 19. stol.).
Rádi se tu setkáváme se svými přáteli z Prahy a okolí i ze všech koutů republiky. S radostí se potkáváme s jiskrným pohledem stále čiperné třiadevadesátileté sestry Bódi Mikulínové z Mladé Boleslavi, s brněnskými sestrami a bratrem MUDr. Pučálkou, který na nás případně zdravotně dohlíží, s bratrem Joelem Pokorným a jeho chotí Haničkou… a rádi se seznamujeme s novými účastníky.
Kromě svěžího vzduchu, prima zaplavání v rybníku, jakož i lákavých zájezdů do okolí (Častolovice, Kostelec nad Orlicí, Doudleby, památník bitvy u Hradce Králové atd.) nabízejí se nám ještě také večerní intelektuální zážitky. Letos jsme opět rádi uvítali valašského bratra faráře Daniela Hellera, který hovořil o svém dědečkovi Janu, starozákoníku, na něhož mnozí z nás mají dosud vřelé osobní vzpomínky. Zaručeně hluboký dojem jsme měli z přednášky bratra Joela Pokorného o pyramidách, oslnila nás sbírka vějířů sestry Dagmar Klingerové, s účastí jsme vyslechli přednášky o životě ve sborech (sestra Medková – Brno, bratr Vítězslav Prosek – Hvozdnice) i o osudech rodiny rumunských Čechů a jejich pozitivních i negativních zážitcích u nás.
A aby té kultury nebylo málo, ještě jsme si užili plno hudby. Kdo zná Pavla Proska, ví, jak skvěle jamuje, a k tomu nám ještě zahrál, střídavě s Tomášem Černohorským, na Tomášovy cestovní varhany. Zastavila se u nás i rodina MUDr. Kopeckého, která nám zahrála i zazpívala svůj úspěšný program: písně Taizé.
Ale nelekejte se: nešlo jen o duchovní výživu a sport. Taky nás bezvadně krmili a o vše se pečlivě stará správce Miloslav Teplý.
Tak tedy: svěží staříci, nebojte se tábořit!
Vás všechny zdraví
Lída Janská