Archiv autora: Adéla Rozbořilová

Jan Jelínek obdržel Řád T. G. Masaryka

(ČB 12/2019) Jan Jelínek (1912–2009) se narodil v evangelické rodině pobělohorských exulantů v polském Zelově. V letech 1937–1944 byl kazatelem českého reformovaného sboru na Volyni v obci Kupičov, tehdy na polském území. Zažil zde hrůzy spojené s okupací sovětskou (1939), poté německou (1941) i cílené vyvražďování polského obyvatelstva ukrajinskou povstaleckou armádou (1943). Ve válečných letech, uprostřed konfliktů, při posunech hranic, front a za nezměrného násilí, zachránil Jan Jelínek spolu se svou manželkou Annou život několika desítkám lidí, často stojících ve válečné vřavě proti sobě. Šlo o Ukrajince, banderovce, Rusy, Poláky, židovské uprchlíky. Nejednou jim poskytli i ošetření. Na faře nárazově našlo azyl tolik lidí, že se tam nemohli vejít, a tak pomáhaly i další české rodiny.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Předvánoční pilno v chráněných dílnách v Rolničce

(ČB 12/2019) I když příchod zimy není, co býval, a závěje sněhu spatříme spíš na obrázcích Josefa Lady než pohledem z okna, některé věci se nemění: poslední měsíce roku zůstávají stejně jeho nejnapínavějším obdobím. Toho vzrušení, jestli se všechno stihne a podaří. Budou-li mít naši blízcí radost z toho, jak jsme je obdarovali zároveň s očekáváním, jaké překvapení připravili oni nám. A co teprve ti, kteří na tom, aby bylo na Vánoce čím obdarovávat, celý rok pracují. Jaký shon zažívají oni?

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

J. Vondra: Blažkovský deník

(ČB 12/20198) Mnozí z vás jistě rádi vzpomínají na to, jak v mládí jezdili na Blažkov, ať už na dětské tábory, nebo na sborové pobyty. Možná tam však jezdili už vaši rodiče a dnes se tam těší vaše děti. Tábor na Blažkově nám slouží už víc než 60 let. Prožívali jsme tu biblické příběhy, snažili se k sobě chovat jako bratři a sestry, modlili jsme se a zpívali – a to v dobách nesvobody i svobody, v chatkách i ve stanech, v jídelně i v lese.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Poslední slovo: Mávejme a radujme se

(ČB 12/2019) Americký matematik Edward Lorenz, který se vědecky zabýval tím, proč se počasí někdy nechová tak, jak meteorologové předpovídají, si v jedné své slavné přednášce vážně položil otázku, jestli může mávnutí motýlích křídel v Brazílii vyvolat tornádo v Texasu. Mávnutí motýlích křídel – tornádo v Texasu. Nesmysl, řeknete si. Ale v tak složité síti příčin a následků, jako je světové počasí, ale třeba taky lidský život nebo běh světa, opravdu funguje něco, čemu se říká motýlí efekt: Nepatrné příčiny můžou vést k nedozírným následkům. Přesněji řečeno, nedozírné jsou ty následky pro člověka a pro jeho vědu. Jako křesťané bychom měli říct,

Poslechněte si článek:

Pokračování textu