Archiv autora: Adéla Rozbořilová

Medaile vděčnosti pro Antonína Plachého

(ČB 5/2020) „Tato kašna a vlasy paní Sládkové jsou ozdoba našeho města.“ Citát z filmu Postřižiny bylo to první, co mě napadlo, když jsem byla oslovena, abych vás, čtenáře Českého bratra, seznámila s udělením medaile vděčnosti bratru Antonínu Plachému.

Poslechněte si článek:

Slavnost se konala 23. února 2020, kdy náš sbor navštívili manželé Daniel a Daniela Ženatých a bratr synodní senior medaili Tondovi předal. Byla to jedna z posledních nedělí, kdy se ještě konaly společné bohoslužby a to našemu setkání dodává zpětně zvláštní význam (z důvodů omezení šíření koronavirového onemocnění Pokračování textu

Slova i činy pod jednou střechou – centrum Jana Amose Komenského v Přešticích

(ČB 5/2020) Evangelický sbor v Přešticích má své počátky v době po první světové válce. První bohoslužby se konaly na podzim roku 1921 za účasti 60 osob. Počet členů sboru postupně rostl až na několik set. Velkou zásluhu na rozvoji sboru měl dlouholetý kazatel a pastýř sboru Josef Francouz. Sboru však od počátku jeho existence chyběly odpovídající prostory, které by mohly sloužit evangelické komunitě i pospolitosti města Přeštice a okolí. A tak se za ně pan farář vytrvale modlil. Na určitý čas sbor získal budovu synagogy a přilehlého domu, ty však byly roku 1974 zbořeny. Za obtížných podmínek získal alespoň rodinný domek,
který sloužil jako kostel, fara i sborový dům zároveň, což ovšem bylo nouzové řešení.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Pardubice: radujme se vždy společně

(ČB 5/2020) Tak to bylo i v Pardubicích. V kostele jsme prožívali radostné setkání členů sboru a hostů u příležitosti předávání Medaile vděčnosti manželům Haně a Pavlu Capouškovým a sestře Janě Kovaříkové. Synodní rada schválila návrh na udělení tohoto ocenění za dlouholetou práci pro evangelický sbor v Pardubicích. Duchovní rozměr a téma kázání naší paní farářky Hany Ducho vyzněly zároveň jako poděkování a představení odměněných. Zaznělo: „Vy jste sůl země a světlo světa“ (Mt 5,13–14), vzkaz nejen pro křesťany, ale i pro všechny kolem.

Poslechněte si článek:

Dokonale to korespondovalo s oceněnými a oslovilo nás posluchače ve zcela zaplněném kostele. Přijeli i bratři a sestry z Horního Jelení a Holic. Medaile předal synodní kurátor Vladimír Zikmund spolu s Pokračování textu

24 hodin spolu – ze středisek ve Valašském Meziříčí a v Krabčicích

(ČB 5/2020) Doma má Marie Jurošková nachystanou tašku a v té sbaleno jako na tábor. Osobní věci, telefon, polštář, deku, oblíbenou společenskou hru. V kteroukoliv denní i noční dobu je připravena vyrazit. Ne však na tábor, ale ke klientům domova se zvláštním režimem Diakonie ve Valašském Meziříčí. Spolu s paní Marií je takto připraveno dalších devět lidí. Zdravotní sestry, pečovatelé, uklízečky.

Poslechněte si článek:

Domov ve Valašském Meziříčí 

Diakonie tu pečuje o 42 seniorů, jejichž průměrný věk je 87 let. Všichni se potýkají s nějakým stupněm demence či Alzheimerovy choroby. Odbornou pomoc potřebují 24 hodin denně. V podobných domovech Diakonie pečuje o tisíce seniorů a také lidí dementních. V celé republice je pak v těchto službách 55 000 lidí, dalších více než 100 000 využívá pečovatelskou službu. Pokračování textu