Archiv autora: Adéla Rozbořilová

Moje církev

Vzpomínka k nedožitým 90. narozeninám faráře Josefa Valenty

(ČB 2/2021) Kořínek života Josefa Valenty se započal prvním dnem měsíce února roku 1931 v Jihlávce, patřící do evangelického sboru Horní Dubenky. Rodiče pocházeli z evangelické rodiny, maminka byla původně augsburského a tatínek zase helvétského vyznání.

Je pozoruhodné, že už od velmi raného věku nastávaly časté změny domovů a přechodných bydlišť. Už v roce 1932 se rodina stěhuje do Klobouk u Brna, kde otec Alois Valenta po dokončení Biblické misijní školy dostává u faráře Odstrčila místo diákona. O dva roky později se přesídlují do jihočeského Valtínova, kam je otec povolán jako evangelický kazatel. Odtud, jako šestiletý, Josef denně chodíval čtyři kilometry pěšky do české mateřské školky, aby tato školka vůbec mohla existovat.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu →

Diakonie

Jak pomáhá Lifetool

(ČB 2/2021) Od jednadvaceti let Stephenu Hawkingovi tělo postupně vypovídalo službu. Nakonec nebyl schopen ovládat svaly ani tak, aby mohl mluvit. Přesto až do konce svého dlouhého života zůstal nejen špičkovým vědcem, ale i světovou celebritou. Přednášel na konferencích, zahrál si dokonce i v několika seriálech. Mluvil za něj počítač, kterému dával pokyny ze svého invalidního vozíku. Příklad světoznámého fyzika a astronoma ukazuje, jak moc mohou handicapovaným lidem prospívat informační technologie. A dobrá zpráva je, že jsou stále levnější a dostupnější. Více jsme o tom mluvili s Rostislavem Jakoubkem, který v Diakonii vede službu zvanou Lifetool.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu →

Slovo

Role a způsob práce nové synodní rady: laskavý průvodce cestou změn aneb jak by mohl vypadat program nové synodní rady. Díl první

(ČB 2/2021) Seriál článků v loňském roce vycházel z poznání, že se jako společenství ČCE musíme znovu vydat na cestu. Potřebujeme hledat nové, živé formy zbožnosti, odpovídající našim dnešním potřebám, i účinný způsob, jak se otevřít okolnímu světu. Nechceme, aby se naše úctyhodná tradice stala krunýřem, který nás bude víc a víc od okolního světa oddělovat a ve kterém nakonec postupně vymřeme. To vše znamená změnu zaběhnutých zvyků a stereotypů. V jednotlivých článcích jsme se zamýšleli nad různými aspekty takové změny. Využívali jsme zkušenosti jiných organizací, ale brali jsme ohled na to, jak by tyto zkušenosti mohly být použitelné pro nás.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu →