(CB 9/2014) Když je kázání dlouhé, nudné nebo než začnou bohoslužby, můžeme třeba přemýšlet o věcech, které nás v kostele obklopují.
V křížlickém kostele je u vchodu tabule se jmény padlých v první válce. Opakující se příjmení – bratři, bratranci. Data posledních měsíců války. Pokračování textu
(ČB 9/2014) Nikdy nelze pochopit, „kde jsme“, „v jakém místě duchovní pouti dějinami se nacházíme a co je tudíž třeba činit“, dokud nepochopíme, jak jsme na toto místo historicky dospěli. A pokud se ptáme, „co má činit křesťan v této době“ – ať ji nazýváme stále ještě moderní, nebo již postmoderní, nebo post-postmoderní nebo jakkoliv – musíme se ptát, jak došlo k tomu, že na počátku moderní doby tradiční křesťanství přestalo být samozřejmým základem identity evropského člověka. Pokračování textu
(ČB 9/2014) „Musíme si uvědomit, že smrt Boha je historická událost, že Bůh zemřel v našem kosmu, v našich dějinách, v naší existenci.“ Kdo mohl napsat taková slova? Snad chladně uvažující vědec či zapálený popírač křesťanství? Kupodivu to byl teolog Thomas J. J. Altizer, který v 60. letech 20. století patřil do proudu tzv. „teologie smrti Boha“. Pokračování textu
(ČB 9/2014) Jiří Palán (1981) pochází z Nového Města na Moravě. Na gymnáziu vydával s kamarády školní časopis, čímž si způsobil konflikt s vedením školy. Psal verše a texty, které byly základem písní několika bigbítových a undergroundových kapel na Vysočině. Byl jedním z organizátorů mnoha hudebních festivalů, aktivně působil ve formacích In memoriam a NOM. Pokračování textu