(ČB 12/2014) Po čtyřicetiletém pobytu na Východě ve smyslu sféry vlivu Sovětského svazu se někteří Češi dosud těžko probouzejí k vědomí, že jejich staleté historické místo je zásadně jinak situováno. České země přitom patřily od počátku svých dějin (i přes významnou velkomoravskou etapu) do prostoru dějin Západu, stejně jako Češi patří mezi západní Slovany, zatímco vynucená příslušnost k Východu se stala jen dočasnou anomálií. Pokračování textu
Archiv autora: Adéla Rozbořilová
Rozhovor se Zdenkou Pagáčovou: Evangelium v rodném jazyce je vzácnost
(ČB 12/2014) Zdenka Pagáčová (1935) se narodila ve vesnici Tominovac v Požežské kotlině ve Slavonii v severním Chorvatsku. Vyrůstala v české evangelické rodině s osmi dětmi jako druhá nejmladší. V sousední vesnici Bjeliševci byl český evangelický sbor. Když bylo Zdence deset let, zemřel otec rodiny v koncentračním táboře, maminka a nejstarší sourozenci dále hospodařili. Zdenka vystudovala gymnázium a pracovala celý život v administrativě. Jako dlouholetá kurátorka bjeliševského sboru Pokračování textu
Otázka na tělo: Cítíte se jako středoevropan? Proč?
Jana Škubalová, světoběžnice, tč. pracovnice Adry
Cítím se tak hlavně mimo Evropu, když potkám další Středoevropany a zjistím, kolik toho máme společného! Jazyk, kterému najednou rozumím (aspoň trochu), chuť na pivo (i když je zase tak často nepiju), historii (která se dá stále přetřásat a vždy z toho vzejde něco zajímavého) nebo třeba jen ten pocit, že jsem mezi svými. Pokračování textu
Ohlédnutí potulného – Od holůbka k sarmě
(ČB 12/2014) Hodnotit letošní výjezdy ke krajanům je úkol nelehký. Je vždy otázka, jak zpracovat všechny podněty a poznatky, které na účastníky působí. Zvláštní kouzlo, zejména výjezdů letních a podzimních, bylo v tom, že se mnou jeli i mnozí bratři a sestry ze sborů. Je totiž velmi důležité, když se povědomí o životě krajanů stane zážitkem „na vlastní kůži“. Pokračování textu