Archiv autora: CB

Slovo

Katechismus pro rodiče: Trávit společně čas s dětmi a s Bohem

Český bratr 12/2012.

V předchozích kapitolách „katechismu pro rodiče“ jsme se setkávali často s „nedělními“ situacemi, jedinečnými nebo výjimečně zažívanými. Liturgický rok před nás staví možnost přinést víru z kostela do domu, do každodenních činností.
Liturgický rok do určité míry koresponduje s ročními obdobími, potkává se s tím, čím se zabývají děti ve školce, co vidí na zahradě, co očekávají stejně jako jejich vrstevníci. A my jako rodiče můžeme všechno to, co dítě prožívá, postavit do vztahu k Bohu a k církvi. Řád liturgického roku je pomůckou, abychom neopomněli ta podstatná zastavení víry. Liturgický rok není povinností, ale pozváním ke slavení. Pozváním k oslavám (které děti milují) a k radosti z Božího díla.

Technicky vzato je církevní/liturgický rok uspořádáním svátků během roku. Hlavním stavebním kamenem křesťanova prožívání času je samozřejmě neděle – ta se od počátku slavila jako každotýdenní zpřítomnění Kristova vzkříšení. O nějakou dobu později se ustanovily velikonoce v ročním rytmu (postupně rozšiřované podle pašijového příběhu na celý týden – Květná neděle, Zelený čtvrtek s připomínkou poslední Večeře, Velký pátek – ukřižování, neděle Vzkříšení). Velikonocům předchází čtyřicetidenní postní období, které bylo původně závěrečnou dobou katechumenátu, posléze také kajícím obdobím přípravy na Velikonoce a připomínáním si Kristova utrpení. Velikonoční období následuje 50 dnů po velikonocích jako pokračující oslava vzkříšení a je ukončeno nanebevstoupením Páně a letnicemi. Druhým (později vzniklým) svátečním okruhem je doba vánoc, kdy si připomínáme Kristovo narození a jeho zjevení světu. Vánocům předchází čtyřtýdenní advent, určovaný přípravou na slavnost Kristova vtělení a také očekáváním Kristova druhého příchodu k soudu. Doba mezi těmito okruhy – takzvané mezidobí, jinak také období Po Zjevení a Po Trojici – se věnuje příběhům z Ježíšova života a působení.

K plnějšímu prožívání liturgického roku máme základní pomůcky po ruce – Bible a rozvrh liturgického čtení (perikopy – např. zde www.etf.cuni.cz/peri/), který nám pomůže vybrat texty, které se svátkem či obdobím souvisí. Podstatné texty uslyšíme také v kostele.

Jak dál, to už záleží na věku našich dětí a naší fantazii, která propojí biblické příběhy s tvořením, hrami a dalšími činnostmi. Období, ze kterého můžeme brát inspiraci, je advent. Adventní kalendáře, věnce se svíčkami, stavba betlému, příprava divadla nebo tříkrálové sbírky – to vše může propojovat dětské zkušenosti a biblickou zvěst. Děti vnímají více než dospělí svět vizuálně, přes symboly, skrze hru, barvy, vůně. Možná bychom mohli s dětmi určit v domácnosti také nějaké místo, které by nám „rok víry“ připomínalo. Tam budou všem na očích obrázky, dětské výtvory, symboly, pro starší děti i texty, v postu třeba kasička, do které sbíráme peníze na postní sbírku, před vánoci adventní věnec atd.
A nezapomeňme na oslavy, na přátelská setkání, výročí narozenin i křtů a dalších podstatných událostí, které souvisí s naší vírou.

Marta Sedláčková (ilustrace Martina Špinková)

Inspirace a informace:
KOTAS, Jan; Špinková, Martina. Od Adventu do Adventu. Karmelitánské nakladatelství 2009. – kniha pro děti, krásné ilustrace, svěží, srozumitelné a ekumenicky podané texty.
Internetové stránky, např. http://www.spiritualchild.co.uk, http://deti.vira.cz, a další.
FILIPI, Pavel. Liturgika. Kalich 2011. kapitola Čas bohoslužby, str. 93nn – stručné základní informace z evangelického pohledu.
ADAM, Adolf.  Liturgický rok. Vyšehrad 1997. – obsáhlá kniha katolického autora, vznik, historie a současnost křesťanských svátků, včetně kapitoly o židovských svátcích.

Recenze

M. a M. Gajdovi: Rodiče v akci

Český bratr 12/2012.

Akce na akci a pořád samá akce – každodenní chléb rodičů

Kniha je určena pro rodiče „v zácviku“ i rodiče ve výchově pokročilé, bez rozdílu církevní příslušnosti či nepříslušnosti. Podtitul originálu zní Jak předat dětem hodnoty – neboli kniha je určena pro rodiče, kteří chtějí předat dětem něco, na čem jim, rodičům, opravdu hodně záleží. Tím (z pohledu rodičů) hodnotným může být třeba i vášeň pro chlupaté kaktusy, i když pro Gajdovy jako křesťany je to, co by svým dětem rádi předali, v první řadě víra.

Kniha je čtivé vyprávění rodinných terapeutů – a rodičů čtyř dětí, což dává knize nadhled těch, kdo jsou sami také v akci. Kniha Rodiče v akci není snadné čtení, čtete-li ji poctivě – nutí jít do akce i vás samy. Srovnat si v hlavě, ne jaká chci být máma, ale co chci předat svým ratolístkám, co chci, aby uměly, a jaké cesty k tomu mohou vést – a jaké cesty k cíli vedou pro naše děti v naší rodině, v našem státě, v naší církvi. Tedy ne hotové poučky a recepty, ale hledání za pomoci teorie i praxe a rozhovoru mezi vychovávajícími.

Ono předávání toho, na čem mi jako rodiči opravdu záleží, nelze odbýt jen mluvením o dané věci k dítěti, natož k dítěti, které už nabylo vlastní schopnosti uvažování. To je iluze, a kdo jí podlehne, zjistí, že ve věku, kdy je dítě schopno samo svobodně rozumně uvažovat, má k řečem rodičů očividnou, halasně se projevující intenzivní nechuť. Gajdovi vycházejí z předpokladu, že předávat účinně (křesťanské, ale i jiné) hodnoty lze jen tam, kde jsme si vědomi toho, co se odehrává mezi námi a našimi dětmi i v rovinách, které s předávanými hodnotami zdánlivě nesouvisejí. Předávání hodnotného tedy začíná ihned po narození dítěte zavedením pravidel domácnosti, nikoliv až dítě „nabere rozum“. I stavění komína z kostek je základem předávání hodnot!

Po shrnutí každé kapitoly najdou čtenáři, kteří chtějí s knihou trochu pracovat, i „domácí úkol“. Je to několik otázek, které pomohou v návaznosti na obsah kapitoly promyslet (a prodiskutovat s druhým z rodičovské dvojky!), jak to funguje u nás doma, jestli stále ještě předáváme to, co předat chceme, anebo jestli je na čase něco změnit a co, a jak by to mohlo jít. Nebojte, domácí úkoly nejsou povinné, ale pokud při čtení kapitoly cítíte, že vás někde „tlačí bota“, je dobře zjistit, kde tlačí, jak tlačí a proč tlačí a co se s tím dá dělat – při tom vás domácí úkol povede.

Přestože ve vlastním rodičovství mám a i po přečtení knihy budu mít spoustu věcí jinak, byla mi kniha užitečnou inspirací. Totéž přeji i vám – abyste si s její pomocí dovedli najít svoji originální cestu. O to ostatně jde i Gajdovým – abychom stejně jako oni našli i my cestu, jak v naší rodině našim dětem předávat naše hodnoty.

Kateřina Frühbauerová

GAJDOVI, Monika a Martin. Rodiče v akci.
Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2011. 156 s.

ISBN: 978-80-7195-560-3

Téma

Evangelická nakladatelství

Český bratr 11/2012.

Kniha. Nová kniha je malý zázrak: voňavá, příjemná do ruky. Stará kniha vzbuzuje úctu: kolik lidí ji asi četlo, co všechno zažila ona a její čtenáři? Písmácká tradice, na kterou jsme my evangelíci právem hrdí, pomalu mizí, zato technické vymoženosti vykvétají – audioknihy, elektronické čtečky.

Co však předchází tomu, než si knihu prostě a jednoduše koupíme? V dnešní rubrice Téma představíme čtyři nakladatelství. Profesionálnímu Kalichu a soukromým nakladatelstvím Mlýn a EMAN jsme položili stejné otázky. Se čtvrtým nakladatelem Zdeňkem Susou vedl rozhovor nejen o knihách Jan Kirschner. Doufáme, že v předvánočním čase, kdy přemýšlíme nad vánočními dárky, vám milí čtenáři, přijde knižní téma vhod.
DaZ