(ČB 2/2014) Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde. Kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. (Mt 16…) Co to znamená? ptá se Petr Vaďura. A Pavel Hošek v knize V dobrých rukou odpovídá: Je to jako s řekou Jordán a Mrtvým mořem. Řeka teče, na jejím horním toku je Galilejské jezero plné ryb. Řeka dává život. Nakonec se Jordán vlévá do Mrtvého moře. Odtud voda už nikam nevytéká. Stojí tu, jen pro sebe, nic nedává, je plná soli, mrtvá. To je ilustrace paradoxního tajemství lásky. Život může kvést a rozvíjet se jen tehdy, když ho sdílíme s druhými. Pokračování textu
Archiv autora: CB
Pro děti: Biblický zvěřinec – Oslice
(ČB 1/2014) Ty..! Já tě…! Jdi do…!Anežčini spolužáci nemají pro jadrné slovo daleko. Ostatně, Anežka občas taky ne. Docela dobře dokáže rozlišit, co je dobré říkat a co by jí z úst vyjít nemělo, ale člověku to občas ujede. Mluví tak přece všichni. A – vždyť na tom zas tak nezáleží. Je to jen slovo, slovíčko. Zazní a zmizí. Vždyť mě přece nikdo nenahrává.Slovo není jen slovíčko, vánek. Slovo něco znamená, má váhu.
Váhu? diví se Anežka. Jako že váží třeba kilo nebo tunu? Pokračování textu
Český bratr 1/2014. Moderní doba – Do fabriky
Úvodník
Nový ročník s novou písní
Český bratr vstupuje do úctyhodného 90. ročníku. Jen málokteré současné periodikum se může pyšnit tak dlouhou tradicí. Pokud zalistujete starými ročníky, které jste možná vídali u babičky na nočním stolku, a srovnáte je s nynější podobou, je vidět mnohé. Od černobílého tisku k barvě, od šestnácti stran k čtyřiačtyřiceti. Vždy však časopis odrážel dění v církvi i společnosti, byl více či méně poplatný době, přinášel povzbuzení, kritiku, komentáře, recenze a informace všeho druhu.
Se vstupem do nového roku činí mnozí novoroční předsevzetí. Přestanu kouřit. Budu se učit angličtinu. Zhubnu. Začnu chodit na biblické hodiny. Jsou předsevzetí dobrá, nebo jsou trochu k smíchu? Vždyť přestat kouřit či zhubnout se můžu pokusit kdykoli! Předsevzetí jsou dobrá a zdravá. Stanovit si vzdálený cíl a jít za ním je motivující a potřebné. Je to hnací motor. Pro vizi a cíl se snáz přinášejí oběti, než pro nic za nic. Ohlédneme-li se zpět, vidíme, že v dobách, kdy společnost i církev měla vizi, bylo to ku prospěchu všech. Nyní je pro nás výzvou samofinancování církve, které klepe na dveře. A vzdálený cíl – uživit své faráře i církevní provoz – bude ovlivňovat mnohá naše rozhodnutí už nyní.
Nový ročník našeho časopisu přinese nový tematický cyklus, který jsme nazvali Moderní doba. Rádi bychom se zabývali tématy, která nabyla na významu někdy v druhé polovině 19. století, jako jsou rozmach průmyslu, příliv lidí do měst nebo národnostní uvědomění, budeme si připomínat sto let od vypuknutí první světové války. To vše nás ovlivňuje do dneška. Ze starého se rodí nové. To symbolizuje i název hudební rubriky, ve které budeme přibližovat písně připravované pro nový zpěvník a která se jmenuje Nová píseň.
Faktury na předplatné 2014 najdete v příštím (únorovém) čísle.
Inspirativní čtení a vítězný boj s novoročními předsevzetími přeje všem čtenářům
Daniela Ženatá
OBSAH ČÍSLA
ŘEČ MÍST, KDE SE SCHÁZÍME
Kostel – O. Macek
TÉMA
Co mají společného továrna a klášter – T. Pavelka
Rozhovor s J. Raichem o práci kaplana v anglické „Industrial Mission“ – J. Kirschner
Otázka na tělo: Zajímáte se o to, kde byla vyrobena věc, kterou kupujete?
CÍRKEV ŽIJE
Rozhovor s J.Mamulou: „Dřevotočem“ jsem z lásky ke strojům – J. Viktor
Ordinace farářského dorostu – D. Ženatá
Návrat Jany a Bohdana – Z. Susa
Zamyšlení u příležitosti výročí vypálení synagogy během Křišťálové noci – J. Kirschner
MOJE CÍRKEV
Senioráty se představují: Křížem krážem brněnským seniorátem – V. Zikmund
O čem jednali zástupci jednotlivých seniorátů. 2. část – A. Balcar
HUDBA
Příprava nového církevního zpěvníku je v plném proudu – L. Moravetz
SLOVO
Pro děti: Biblický zvěřinec – Oslice – L. Ridzoňová
Řeč míst, kde se scházíme – Kostel
(ČB 1/2014) Když je kázání dlouhé, pitomé, nebo než začnou bohoslužby, můžeme třeba přemýšlet o věcech, které nás v kostele obklopují…
Jáhen Štěpán byl obviněn z pohrdání chrámem („mluví proti tomuto svatému místu“). Na svou obhajobu uvedl „… Nejvyšší nepřebývá v chrámech, vystavěných lidskýma rukama…“ (Sk 7,48)
Izraelci dobře věděli, že Boha neobsáhnou ani nebesa nebes (1Kr 8,27), že mohou snad jen zbudovat místo, kde bude Bůh chválen, připomínán. Pokračování textu