(ČB 12/2015) Muzeum bylo otevřeno v září 2000. Nachází se v Rutzenmoos v malém tolerančním sboru v oblasti Solné komory a Atterského jezera. Sbor byl založen krátce po vydání tolerančního patentu Josefa II. z roku 1781. Chod muzea finančně zajišťují evangelické farní sbory Horního Rakouska s podporou tamní zemské správy a dalších sponzorů. Vedení, údržbu a správu domu zajišťují dobrovolníci, hlavně důchodci. Muzeum je otevřeno od 15. března do 31. října.

 Co lze v muzeu vidět?
Prohlídka začíná filmem, který během 20 minut připomene dějiny církve od počátků až po reformaci. Pak přichází teologie Martina Luthera, rozšíření reformace v Evropě a význam knih pro reformaci. Pokračuje se obdobím protireformace. Po bitvě na Bílé hoře u Prahy (1620) a po selské válce v Horním Rakousku (1626) byl protestantismus v H. Rakousku zakázán. Exponáty vypovídají o svévoli vrchnosti v době protireformace, o životě tajných evangelíků, o pašovaných knihách.

Dozvíme se o životě evangelíků během dlouhé cesty vedoucí až k protestantskému patentu (1861), který teprve přinesl rovnoprávnost. K dějinám patří i období národního socialismu i čas, kdy se země stala útočištěm pro uprchlíky ze sousedních zemí severu a východu.

Další výstavní prostory představují pestrý život evangelické církve dnes, informují o hlavních důrazech i o organizační struktuře. K životu církve patří i evangelické školy. Také budova muzea byla do r. 1938 evangelickou školou. V druhém patře budovy je sál pro přednášky, semináře, výstavy atp.

A co je vlastně smyslem muzea?

a) Uchovávat evangelické kulturní památky
Evangelická církev v Rakousku je církev malá. Představuje 4 % obyvatel, hlásících se z větší části k augsburskému vyznání. Historickým předmětům se v minulosti nedostávalo odpovídající péče, byly často uskladněny ve vlhkých sklepích nebo na půdách a při přestavbách objektů často zanikly. Muzeum nyní poskytuje přiměřenou péči a povědomí o jejich historické ceně.

b) Být místem paměti a poučení
Evangelíci jsou z velké části potomky tajných protestantů, kteří v letech 1782/83 založili toleranční sbory. Na dějinách předků, na jejich příbězích se dnes mnozí učí křesťanskou víru nově chápat. V 1. polovině 20. století byla řada evangelíků zneužita k prosazování nacionálně socialistických a protikatolických cílů. V r. 1938 hodně z nich nedokázalo odlišit „evangelické“ a “nacionálně socialistické“. I proto chce muzeum prezentovat fakta, korigovat zkreslené představy a pozvat ke kritickému vyrovnání s dějinami církve.

c) Pěstovat dobré ekumenické vztahy
Muzeum vypráví o dějinách evangelíků v katolické zemi. Muzeum chce odkrýt ideologická zkreslení a věcným nárysem dějin vytvořit základ pro ekumenický rozhovor a společné zpracování dějin. I z přístupu katolických hodnostářů lze říci, že se to podařilo.

d) Vzdělávat veřejnost
Díky přednáškám, výstavám, spoluprací se vzdělávacími instituty a s obdobnými zařízeními v zahraničí lze kromě šíření povědomí o muzeu rozšiřovat okruh těch, kteří se budou o církev a křesťanskou víru dále zajímat. I to je důležitým posláním…

Daniel Matějka st. Podle podkladů vědeckého vedoucího muzea, faráře Güntera Merze