(ČB 3/2015) Ilona Mužátková je učitelkou nedělní školy a ordinovaným laikem v Sázavě u Žďáru. Patnáct let vede přírodovědný kroužek Zubři. Je členkou Poradní odboru SR pro životní prostředí. Vystudovala přírodovědeckou fakultu. Má čtyři děti.

Pracujete s dětmi v církvi (nedělní škola) i mimo církev (přírodovědný kroužek Zubři). Vidíte v té práci nějaké rozdíly?
Ani moc ne, jen rámec činností je trochu jiný, ale vnitřně se to neliší. Věřím, že něco je hezké nebo důležité a chci to dětem předat. A samozřejmě v obou případech čerpám ze spousty materiálů, které vytvořili jiní.

Váš sbor má certifikát „Sbor šetrný k životnímu prostředí“. Odráželo se získání certifikátu i jeho udržení nějak v práci s dětmi?
Ano, výchova ke vztahu k Božímu stvoření je důležitým bodem takového závazku. Pořádáme pro děti různé výlety, odpoledne ke Dni Země, pečení chleba, přidáváme se k výzvě „Do kostela na kole“.

Jaká styčná místa nacházíte mezi ochranou přírody a evangeliem?
Hlavně ohled na ostatní a láskyplnou péči o ně.

Máte nějaký vzkaz pro učitele nedělní školy?
Kdykoli je možné a logické v nedělní škole ukázat něco živého, rostlinu nebo hmyz, udělejte to. Kdykoli můžete aspoň na chvilku vyjít ven, neváhejte. Příroda je velká Boží učebna, nemusíte vědět mnoho předem, stačí společně s dětmi žasnout a začít se ptát.

ptala se Daniela Benaříková