(ČB 3/2015) Zaměstnanci mimopražských středisek Diakonie ČCE se díky finanční podpoře z ESF od podzimu 2013 vzdělávají ve svých pracovních týmech. Projekt vám přiblíží finanční manažerka Mgr. Olga Mutlová, metodička vzdělávání Mgr. Dana Nejedlá, Ph.D., a projektová asistentka Alžběta Hanychová.
Můžeš říct na úvod základní informace o projektu?
AH: Do června 2015 by mělo být realizováno 318 kurzů. Většinu jich už máme za sebou. Ve všech střediscích máme pro dané zařízení koordinátory. Musím říct, že většinou je spolupráce velmi vstřícná a pružná, ačkoli jim byla tato koordinace často přidána nad rámec standartních povinností.
Co je hlavní přidanou hodnotou projektu pro Diakonii jako organizaci? Co je jeho cílem?
OM: Cílem je sjednotit vzdělávání v Diakonii napříč službami. To v praxi znamená rozvinout v týmech dovednosti pro týmovou spolupráci, sjednotit úroveň odborných znalostí a dovedností pracovníků v rámci týmu. A to vše přímo v jednotlivých zařízeních a službách, kde se pracovníci vzdělávají v reálném a pro ně dostupném prostředí. Největší přidanou hodnotou projektu je rozvoj vzdělávání na míru v rámci celé organizace – vyjma pražských středisek – s důrazem na aktuální vzdělávací potřeby týmu, posílení jejich kompetencí, rozvoj nových metod sociální práce a jejich vzájemné sdílení. Ten největší přínos má týmové vzdělávání na kvalitu poskytovaných služeb a přímou práci s uživateli.
Proč je vzdělávání v týmu jiné?
DN: Vzdělávání celých týmů má řadu předností. Při koncipování projektu jsme vycházeli ze skutečnosti, že zaměstnanci v týmech pracují, a tak je úplně logické a přirozené, aby se v týmech i vzdělávali. Už v kurzu si pod vedením lektora mohou vyjasňovat různé aspekty spolupráce při péči o klienta, říkat si věci, na které v každodenním shonu není čas, hledat alternativy zaběhnutých procesů, které už třeba úplně nevyhovují. Často se stává, že to, co se v kurzu zdá být úplně jasné, se pak na pracovišti jasné zdát nemusí. Při vzdělávání jednotlivců bývá tento moment konečnou – nevím, jak dál, nefunguje to tak, jak jsem si představoval, vrátím se ke starému a osvědčenému. V případě, že se vzdělává celý tým, může být situace odlišná. Všichni se zúčastnili, každý si něco odnesl, a tak se mohou navzájem podpořit. Součástí většiny kurzů je i společné zamyšlení na jeho konci – co bychom chtěli aplikovat do praxe a co pro to můžeme udělat – tzv. týmový akční plán, jehož prostřednictvím si účastníci dělají jasnou představu, jak v nastartovaných změnách pokračovat.
Můžeš nastínit, z jakých kurzů si mohla střediska vybírat?
DN: Kurzy jsou rozděleny do dvou skupin – kurzy podporující týmovou spolupráci, jako je komunikace v týmu, rozvoj emoční inteligence, apod. – ty byly určeny pro všechna střediska, a odborné kurzy, které si vybírala střediska dle svého zaměření.
Jaký dopad bude mít týmové vzdělávání na střediska Diakonie?
OM: Největší dopad vidím v posílení pracovních vztahů a příjemné atmosféry spolupráce v jednotlivých zařízeních. Podpora pracovníků touto formou vzdělávání je i prevencí proti syndromu vyhoření a současně proti fluktuaci pracovníků. Nelze nezmínit i ekonomický dopad, protože vzdělávání je poskytováno díky podpoře z ESF ČR zdarma.
DN: Myslím si, že projektové kurzy nás vzhledem k obsahu, lektorskému obsazení a zaměření do praxe posunuly výrazně dál v nárocích na vzdělávání, což je dobře. Věřím, že hlavním kritériem pro výběr vzdělávání už nebude cena, ale především kvalita.
Projekt se pomalu blíží ke svému konci, zvažovaly jste, jak bude vzdělávání v Diakonii probíhat i bez podpory ESF?
OM: Vzdělávání bude realizováno více formou otevřených kurzů, tj. nabídkou pro veřejnost, a samozřejmě bude zpoplatněno. Přesto budeme pokračovat i v dalších formách interního vzdělávání, a to vyhledáváním nových témat, metod práce a jejich nabídkou do středisek Diakonie.
DN: Vzdělávání v Diakonii projektem končí i nekončí, protože pro tuto oblast funguje od roku 2011 Diakonická akademie, která připravuje vzdělávací aktivity jak pro střediska, tak pro pracovníky sociálních služeb mimo Diakonii. Je to samostatná organizace, která funguje paralelně s projektem a veškeré vzdělávací aktivity od Diakonie přebírá.
ptala se Barbora Dubcová, manažerka projektu
na fotografii zleva: Alžběta Hanychová, Barbora Dubcová, Dana Nejedlá, Olga Mutlová