(ČB 10/2014) Celkem 110 zařízení ve dvanácti krajích, 1500 zaměstnanců, 2200 lidí, kteří v libovolný okamžik všedního dne využijí našich služeb. Spolupracující církevní sbory, dobrovolníci, podporovatelé, sympatizanti. Toto vše dohromady dnes tvoří velkou rodinu Diakonie, která letos oslavila 25 let své novodobé činnosti.
Počátky Diakonie u nás lze vystopovat až do předminulého století. Možná by se tedy mělo slavit 125 let a nikoliv jen 25. Pravda ale je, že nový počátek diakonické práce v Čechách, na Moravě i ve Slezsku nastal právě před čtvrt stoletím. Jako celá řada dalších institucí v naší zemi i Diakonie Českobratrské církve evangelické se znovu ustavila během dramatických přeměn roku 1989. Tento rok také předurčil její dnešní podobu, kdy je Diakonie ČCE druhou největší neziskovou organizací poskytující sociální služby a občanskou pomoc v ČR i v zahraničí.
V roce 1989 nezačínala Diakonie úplně od nuly. Navazovala na takzvanou Křesťanskou službu, která znamenala, že téměř každý sbor měl navzdory komunistické perzekuci církví skupinu dobrovolníků, pečujících o staré, nemocné nebo osamělé členy církve a shromažďujících prostředky na pomoc potřebným. Diakonie pak byla znovu ustavena jako výraz snahy dobrovolnou službu zprofesionalizovat tak, aby bylo možné sloužit co nejširšímu spektru lidí – ať už patřících do církve, či nikoliv.
To je Diakonie dnes: Samostatná konkurenceschopná organizace, jejíž logo zná velká část Čechů, ale i mnozí Etiopané, Moldavané, Gruzínci nebo Kambodžané. Díky Eurodiakonii však zná diakonické barvy celá Evropa. Lidé se na ni obracejí s důvěrou v její schopnosti. Je tedy co slavit!
Zázemí letošní oslavě poskytlo Středisko v Myslibořicích. Všem jeho zaměstnancům za to patří velký dík! Myslibořický zámek, sloužící dnes jako diakonický domov odpočinku ve stáří, nabídl všem hostům dostatečně velké a pohodlné prostory, takže ani vytrvalý déšť nemohl průběh oslav překazit.
Úvodní bohoslužba připomněla, že diakonická práce – služba bližním – má své kořeny v dávných evangelijních časech. Následující zdravice se pak především ohlížely za uplynulým čtvrtstoletím. Upozorňovaly na to, že služba dává životu mimořádnou, jinde nepoznanou náplň, ale je také neustále ohrožována všemožnými riziky. Třeba špatným pochopením této služby, když se děje bez respektu k tomu, komu se „pomáhá“. Nebo taky prostě tím, že není z čeho sloužit; „nejsou zdroje“. S obojím se ovšem Diakonie CČE za uplynulých 25 let naučila vyrovnávat. Do budoucnosti jdeme s důvěrou.
Oslavy provázel pestrý kulturní program: folkové duo se střídalo s klasickou hudbou a vše zakončila tancovačková harmonika. Zvláštní poděkování patří Středisku křesťanské pomoci v Litoměřicích. Jeho klienti vytvořili a nacvičili satirickou divadelní komedii Hodinář Pérko, kterou obecenstvo odměnilo silným potleskem.
Všem účastníkům a hostům byla také představena nová publikace, zachycující 25 let Diakonie Českobratrské církve evangelické. Ke stažení je i na internetu: http://www.diakonie.cz/res/data/013/001844.pdf
Adam Šůra, foto Miroslava Cedidlová