(ČB 9/2014) V letošním roce si připomínáme výročí dvou unikátních evangelických kostelů postavených v netypických architektonických stylech. První výročí, sto let od položení základního kamene, slavili v Pečkách již v květnu. O kubistický kostel architekta Oldřicha Lisky pečuje ve spolupráci s evangelickou církví občanské sdružení Kubistin. Na svých stránkách www.kubistin.cz představuje stavbu jako jediný kostel se zachovalým kubistickým zařízením. Druhou kubistickou sakrální stavbou je Betlémská kaple v Praze na Žižkově, která též slouží jako kostel Českobratrské církve evangelické. Veřejnosti jsou spíše známy kubistické vily či administrativní a bytové domy, i proto zcela unikátní kubistické kostely stojí za návštěvu.

Další jubilejní kostel je v Herlíkovicích; byl dokončen v secesním stylu před 110 lety, v roce 1904. O tomto kostele a secesi se dočtete v pokračování seriálu o moderní architektuře v příštím čísle.

Pro přiblížení doby je na úvod třeba zmínit, že kubismus i secese ovlivnily architekturu, umění i společenský život na přelomu 19. a 20. století. Oba styly předcházely, případně později doplňovaly modernu a funkcionalismus. Také kostel v Pečkách není jen kubistický, ale má i prvky geometrické secese (moderny). Tyto styly přinášely zcela nové pohledy po období historizujících slohů z druhé poloviny 19. století, které se vracely do minulosti. Podle wikipedie kubismus jako avantgardní umělecké hnutí znamenal obrovskou změnu v přístupu ke skutečnosti, nejen ve vidění, ale především v práci s realitou. Princip kubismu spočívá v prostorové koncepci díla, předmět nezobrazuje jen z jednoho úhlu, ale z mnoha úhlů současně. Zobrazovaný předmět byl zároveň rozkládán až na nejjednodušší geometrické tvary (především krychle – latinsky cubus), které byly pak pomocí fantazie skládány do obrazu. Proto zobrazené předměty působí dojmem, že jsou deformovány a objevují se současně z několika pohledů. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše je kubismus jeden ze dvou architektonických stylů, které vznikly v Česku. Kubistickou architekturu prý jinde než u nás nenajdeme, na rozdíl třeba od malířství. Stačí si vybavit některý z obrazů Pabla Picassa.

Kostel v Pečkách byl vystavěn v těžkých dobách první světové války za finanční podpory krajanů z USA. Dnes jeho církevní sláva poněkud pohasla  (architektonická naopak roste) a jeho velikost může být pro malý sbor evangelíků, který je administrován a nemá vlastního faráře, spíše přítěží. Zajímavé by bylo, jak by stavbu hodnotil kritik architektury z přelomu století Emil Edgar, který kritizoval monumentální kostely historizujících stylů, vzniklých po zrovnoprávnění evangelíků s katolíky po vydání Protestantského patentu v roce 1861. Podstatou jeho kritiky byla údajná snaha evangelíků vyrovnat se katolíkům stavbou velkolepých chrámů i v malých městech a na vesnicích; chrámů, které již ve své době nebyly zcela zaplněny. Edgar psal o tzv. „katolické kostelnosti“ a jako nevyhovující příklady uváděl kostely v Chlebích nebo Bošíně.

Vzhledem k tomu, že kostel v Pečkách má již i sborové zázemí a neslouží jen pro náboženský kult, Edgar by možná nad monumentální lodí (má však ekonomickou ocelovou konstrukci, jak upozorňuje znalec tohoto kostela dr. Vlk) nebo vysokou věží přimhouřil oči (pro Edgara byl ideálem kostela skromný sborový dům se zázemím a za první stavbu tohoto typu považoval modlitebnu v Přerově, ke které se můžeme vrátit v některém z dalších dílů seriálu). Existují jistě i jiné názory. Jak chudě by vypadala evropská města bez kostelních věží? Také mnohým nevýrazným protestantským modlitebnám by slušely jednoduché vertikály zvonic nebo malých věží, které lze dnes pořídit i relativně levně. Cílem kritiky Edgara byl evangelický „triumfalismus“. Byla ale zcela jiná doba. „Kubištínští“ uvádějí, že kostel byl vystavěn jako ukázka mimořádného technického rozvoje města a v atmosféře oslav 500. výročí upálení Mistra Jana Husa. Ty nebyly jistě tak ekumenické, jako se chystají na příští rok  k 600. výročí události v Kostnici. V souvislosti s husovským výročím stojí za pozornost, že v Pečkách mají jediné místo, kde si připomínají obě nejvýznamnější osobnosti husitské reformace: Husa a Jeronýma Pražského, jehož jméno nese od počátku přednášková síň.Zájemci o moderní architekturu jsou zváni k prohlídce kostela v Pečkách, která se koná po předchozí dohodě s průvodcem na tel. +420 732 609 422, zpravidla v neděli po bohoslužbách od 11 do 12 hodin. Pro skupiny a zájezdy je možné předem sjednat i jiný termín.                                                                                Jan Kirschner