Český bratr 2/2012.

Petr Sláma, vysokoškolský učitel: Neotevíral počítač, neb je to můj pracovní nástroj. Jenomže ho často otevírám, jelikož pondělí tlačí. Jinak se snažíme držet basu s tou tradicí, která v neděli nenakupuje, nestaví a nebuduje.

Jan Šulc, editor a překladatel: V neděli bych se především pokusil nerušit ostatní, tedy nesekat sekačkou, neřezat elektrickou pilou, nevrtat, nebušit, nepouštět rádio či hlasitou hudbu; pokusil bych se přispět svému okolí i sám sobě tolik potřebným ztišením.

Monika Žárská, překladatelka: Považuju za velkou hloupost dát přednost válení v posteli před výpravou do kostela. Ale nenapadá mě jinak nic, co bych zrovna z neděle chtěla vyloučit. Zlé a hloupé věci se přece nemají dělat ani ve všední den, ani v neděli. No a dobré a chytré věci soustavně provozované místo výpravy do kostela, dobrými a chytrými být přestávají.

Jiří Nečas, matematik a ekolog: Neděli vděčně přijímám jako příležitost k vybočení z všednosti, ze shonu všedního života a k pohledu vzhůru. Činnostem, jakými jsou větší uklízení či nakupování, se v neděli vyhýbám. Pokud jde o internet, rád bych v neděli eliminoval různé formy on-line komunikace po internetu a zůstal jen u přátelských e-mailů a čtení pozitivních informací, jakými jsou např. kázání. Výkon mé profesní činnosti formou příležitostného poskytování konzultací z matematiky mi radost z neděle nekazí a nic proti němu nemám.

Daniela Pokorná, studentka a učitelka: Častěji přemýšlím o tom, co bych dělat v neděli chtěla, aby ta odlišnost, nevšednost, která začíná bohoslužbami a setkáním s lidmi v kostele, pokračovala až do večera. Někdy se to daří – setkání s přáteli, příbuznými, čas na povídání s mými blízkými doma, procházka. A co bych nedělala? Asi se to neliší od toho, co nechci dělat ani jiné dny.

Tomáš Najbrt, webmaster: Nedělám hlučné práce, které by mohly rušit bližní: vrtání, sekání trávy, apod.

DaZ