(ČB 12/2013) Anežka se vypravila s maminkou na návštěvu k babičce Olince. Olinka není Anežčina pravá babička, ale mají se rády a Anežka jí tak říká. Babička Olinka je už stará a nohy ji bolí. Většinu dne sedí v křesle. Jen s námahou vstane a udělá to nejnutnější. Bydlí sama v domku na kraji vesnice.
Není ti tady smutno, babičko? ptá se Anežka. Jsi tady pořád sama, nechodíš ven. A nebojíš se tady?
Ani ne, Anežko. To víš, že mám radost, když s maminkou přijdete. A ještě pár dalších lidí občas zajde, velcí vnuci mi nakoupí a pomůžou uklidit.
Ale stejně, přemýšlí Anežka, já bych se bála takhle sama.
Víš, Anežko, podívej se z okna.
Anežka se dívá ven. Je tam dost nevlídno. Prosincové odpoledne, fouká vítr, ve vzduchu poletuje mokrý sníh. Za babiččiným oknem je krmítko. Je v něm živo. Olinka do krmítka nasypala semínka slunečnice. Anežko, ráda tady sedám u okna a dívám se na ty ptáčky. Mám tady i atlas, občas se objeví nějaký, kterého neznám, tak se dívám, jak se jmenuje. Znáš ten příběh z Bible o ptácích?
O ptácích? Myslíš, jak Noe pouštěl tu holubičku z archy?
Ne, teď myslím, jak Pán Ježíš mluvil o ptácích, o které se stará Pán Bůh.
Pán Ježíš říkal lidem, aby se netrápili zbytečnými starostmi, co bude. Co budou jíst, co budou mít na sebe. A ukázal přitom na ptáky: Pohleďte na nebeské ptactvo; neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí.
Ale o tyhle ptáky se přece staráš ty, babičko?
Máš pravdu, dávám jim v zimě semínka. Ale to není to jediné, z čeho jsou živi. On Pán Ježíš neříkal, že bychom se neměli o nic starat. Že bychom my lidi neměli sít obilí a sklízet úrodu. Ale nemáme se moc strachovat, co by se stalo, kdyby… Tak to je tady se mnou podobně. Jsem tu sama, starám se o sebe, jak můžu, jsem vděčná, že mi lidi přijdou pomoct, jsem ráda, že jsi přišla ty s maminkou. Ale přitom věřím, že se o mě stará Pán Bůh. Že se mnou je a že se mnou bude, i kdyby se mi něco stalo.
Ptáci v Bibli
V Bibli najdeme seznam ptáků, kteří jsou nečistí a nesmějí se jíst. (Lv 11)
Mezi čisté ptáky patří podle Bible např. vrabec, holub, hrdlička a vlaštovka, stejně tak drůbež. Ptáci se běžně jedli. Ježíš říká: Neprodávají se dva vrabci za haléř?
Reptajícímu lidu dal Hospodin na poušti jako jídlo křepelky.
Hrdličky nebo holoubata byla obětním zvířetem chudých lidí. Tak je přinesli také Josef s Marií jako oběť do chrámu, když nesli Ježíše k obřízce.
Podle Žalmu 84 si vlaštovka a vrabec hledají přístřeší a místo pro vyvedení mláďat při oltáři v chrámu. Podobně jako oni hledá své útočiště v chrámu žalmista.Jeremjáš napomíná lid, který nezná Hospodinovy řády. Přitom jmenuje ptáky, kteří svůj čas a (letové) řády znají a dodržují.
Orli a jiní dravci jsou obrazem síly, neúnavnosti a taky starostlivosti. Jako orel bdí nad mláďaty a nosí je na svých perutích, tak vede Hospodin svůj lid. (Dt 32)
Jinde je pták obrazem osamělosti a ztracenosti (pelikán v poušti a výr či sova v rozvalinách – Ž 102,7)
Pelikáni nacházejí v Galileji své zimoviště. Bývají daleko od lidí, v nepřístupných místech. Pelikán krmí mláďata rybami, které naloví v hluboké vodě a ve vaku pod zobákem je vynese na břeh. Ale vypráví se, že mláďata živí svou krví. Pelikán se tak stal symbolem oběti Kristovy. Proto někdy najdeme obrázek pelikána v kostelích, na kalichu pro večeři Páně nebo na náhrobním kameni.
Lenka Ridzoňová
Doporučujeme: V letošním roce vždy pod článkem o zvířatech doporučujeme nějakou knížku, časopis nebo CD pro děti. Většinou bez souvislosti s článkem. Tentokrát: Filip Halama, Eva Benešová, Monika Voženílková: Dobrodružství v Kralicích. Co je to Bible a jak vznikla ta kralická? Obrázky, komiks, úkoly, hádanky, omalovánky.