Český bratr 7–8/2013.

Katedra teologické etiky

Vstupem na akademickou půdu Univerzity Karlovy v Praze (1990) získala Komenského evangelická bohoslovecká fakulta nové jméno – Evangelická teologická fakulta. Katedra teologické etiky, pod vedením profesora Milana Opočenského, byla záhy doplněna o teologa Jindřicha Halamu a dlouholetého „bezsouhlasníka“ (státem zakázaná kazatelská činnost) doktora teologie a inženýra ekonomie Jakuba S. Trojana, signatáře Charty 77. Po přelomu tisíciletí byla katedra doplněna o teologa Pavla Keřkovského. Do nově otevřeného (2009) navazujícího magisterského studia ) Křesťanská krizová a pastorační práce – diakonika byli pozváni psycholožka Bohumila Baštecká a Ondřej Fišer. Od akademického roku 2013/2014 se otevírá mezinárodní diakonický projekt, který je organizován ve spolupráci s univerzitami v Oslu, Helsinkách a Heidelbergu.

Výuka etiky nesetrvala u jedné konfesní doktríny, protože etika ze samé povahy věci je nadkonfesní a mezioborová disciplina s přesahem do filozofie, kulturologie, religionistiky, práva i psychologie. Nejvíce se na fakultě etická disciplina opírá o biblistiku, systematickou teologii a historii. Od samého počátku působnosti katedry byli studenti seznamováni se základními etickými názory evangelických teologů, se sociálním učením římskokatolické církve i se sociálním učením Českobratrské církve evangelické (Zásady ČCE, 1968). Stranou nezůstávají problémy bioetické povahy. Klasické biblické texty, jako je Kázání na hoře a Desatero, jsou přednášejícími interpretovány ze zorného úhlu reformačních i současných teologů. Diakonický projekt seznamuje s problémy občanské společnosti a řešením krizových situací.

Prosemináře bakalářského studia uvádějí do celkové problematiky etické disciplíny. Semináře magisterského studia se vždy soustředí na jedno aktuální téma, které je podrobně probíráno formou referátů a společné diskuse. Prosemináře i semináře jsou pravidelně zakončeny závěrečnou písemnou prací, jež prokáže, jak student danému tématu porozuměl.

V roce 2003 katedra teologické etiky zorganizovala mezinárodní konferenci, která se týkala lidských práv. Někteří odborníci z Kanady, USA, Anglie, Tchaj-wanu, Řecka, Německa, Rakouska, Slovenska a Česka potvrdili, že lidská práva jsou legitimním teologickým tématem, protože jsou hluboce zakořeněna v židovsko-křesťanském náboženském podloží, tedy v období hluboce předosvícenském. Právo na odpočinek sedmého dne je v Desateru vyhlášeno svobodným, sloužícím, a dokonce i domácímu zvířectvu.

Následná konference v Samford University, Birmingham, Alabama 2004 potvrdila, že náboženství není jen porodní bábou lidských práv, ale je dokonce jejich matkou. Tvrdil to již historik práva Georg Jellinek, jehož některé články přeložil T. G. Masaryk v Naší době roku 1896. O přínosu Boženy Komárkové v Birminghamu referovala Joyce Michael.

Nechme se inspirovat lidsko-právní tradicí pro dlouhou cestu, která je před námi – cesta duchovní, společenské i hospodářské odluky církve a státu.

Pavel Keřkovský