(ČB 11/2021) V dnešní době je stále více žen ve středních letech, které takzvaně nevědí, „kam dřív skočit“. Zvláště ty, které se rozhodly mít své první dítě až po třicítce, se setkávají s tím, že péči potřebují nejen dorůstající děti, ale také stárnoucí rodiče. A tak se tato žena musí po pracovní době postarat o děti, dohlédnout na domácí úkoly, dovézt je na kroužky, ale také si musí najít čas, aby doprovodila své rodiče k lékaři, doma jim uklidila nebo přinesla nákup. Jak z tohoto bludného kruhu ven? Pokud se v předcházejícím odstavci poznáváte, patříte i vy do tzv. sandwichové generace. Máte dojem, že pořád jen pracujete? Pojďme se podívat na to, jak je vám možné alespoň v jedné oblasti ulevit.

Ostuda? Vůbec ne!

Možná bojujete s představou, že pokud si s péčí o někoho z rodiny necháte pomoci, jste slabá a okolí vás odsoudí jako neschopnou ženu s krkavčím syndromem. Obáváte se, že se stanete terčem připomínek typu „o rodinu se vždy musíme postarat sami“ nebo „přece nesvěříš své rodiče cizím lidem“. Prvním a důležitý bod je uvědomit si, že na všechno nemusíme stačit sami a odborná pomoc není ostuda.

Chci zůstat doma

Vedoucí pečovatelské služby Jubilata, která působí pod Diakonií Západ, Jitka Čechová, za své praxe vypozorovala, že seniory můžeme rozdělit na dvě skupiny. Na ty, kteří se klidně s výhledem pokojného stáří chtějí přestěhovat do domova pro seniory, a ty, kteří vítají možnost zůstat doma. V Americe vidíme například trend tzv. //senior villages//, kde se nacházejí velké skupiny seniorů v podobném věku, kteří tráví společně čas, věnují se svým koníčkům a nestydí se za to, že chtějí pravidelně provozovat např. aerobik. Ta druhá skupina seniorů chce naopak zůstat ve svém domácím prostředí co nejdéle a často přitom sleduje motivy jako „nechci být někomu jinému na obtíž“, „žiju tady celý život, nechci se už nikam stěhovat“ nebo „tento grunt patřil mým rodičům a prarodičům, neměl by se o něj kdo postarat“.

Nechám si pomoci, ale jen s tím, na co sám nestačím

Vhodnou možností pomoci pro případ, kdy chce senior co nejdéle bydlet ve své vlastní domácnosti, je pečovatelská služba. Ta je schopna pomoci seniorovi přímo v jeho domácím prostředí, vypomůže mu s činnostmi, na které už sám nestačí, a to v době, kdy o něho jeho rodina pečovat nemůže. Možnosti péče se mohou přizpůsobit potřebám pečujících. Jste schopni postarat se o seniora každé odpoledne? Není problém se domluvit na tom, že pečovatelka přijde rodiče zkontrolovat každé ráno, uklidí nebo donese nákup. V poledne za ním přijede s obědem a večer už může být ve vašich rukou. Žádným způsobem tak nebudou narušeny rodinné vazby a konkrétně v Jubilatě se s rodinou jedná jako s partnerem.

Očima seniorů

Paní Marie (86), klientka pečovatelské služby Jubilata, uvádí, že bydlela celý život na vesnici. Když jí však strop ložnice začal padat na hlavu, sešla se rodinná rada, co bude dál. Její čtyři děti žijí ve stejném okresu. Aby předešla „souboji“ mezi sourozenci o to, kdo si ji vezme domů, požádala je, aby jí zajistili městský byt, do kterého pravidelně dochází pečovatelská služba. Děti nejdřív o této variantě nechtěly slyšet, protože jsou přece všechny schopné se o maminku postarat a mají ji moc rády, ale paní Marie byla neústupná a dobře udělala. Nyní si nemůže vynachválit, že má vlastní soukromí, stále si řídí domácnost svým tempem a pečovatelky přizpůsobují úkony tomu, jak to má ona ráda.
Pan Jaroslav (92), také klient Jubilaty, miloval zahradničení a celý život žil v domě se zahradou. Když už nemohl požívat všech radostí, které domek nabízel, rozhodl se, že se přestěhuje do bytu s pečovatelskou službou. Jeho manželka zemřela a on zůstal na domácnost sám. Byly tu pro něj ale pečovatelky, se kterými se dohodl na všem tak, aby to nenarušilo jeho životní styl. Nechá si uklidit, vyprat a vyžehlit, ale protože už nemůže zahradničit, rozhodl se, že se dá do vaření. Naučil se například péct vynikající bramborovou buchtu a je zběhlý i ve svíčkové!

Pokud se tedy dostanete do situace, která se vám bude zdát bezvýchodná, vzpomeňte na to, že na péči o své blízké nemusíte být sami. Nechat si pomoci rozhodně není ostuda a jde to i tak, aby to byl co nejmenší zásah do rodinných vztahů, do soukromí seniora, do jeho denních rituálů, ale především s respektem k jeho názorům a požadavkům. Pokud vás náš článek inspiroval, můžete si více informací zjistit na stránkách https://www.pecujdoma.cz/. Najdete zde nejen bezplatnou telefonickou linku, ale také seznam podobných zařízení, jako je zmiňovaná Jubilata, které jsou dostupné ve vaší lokalitě a které můžete využít.

Anika Stulíková, Diakonie Západ