(ČB 9/2021) Na tuhle expedici jsem měl jet už minulý rok, v době covidu ale bylo všechno jinak. Jestli se podaří vyrazit alespoň letos, jsem neměl jistotu do poslední chvíle, ale nakonec se to podařilo. Na archeologických vykopávkách v lokalitě Tel Azeka v Izraeli Evangelická teologická fakulta UK dlouhodobě spolupracuje s univerzitami v Tel Avivu a Heidelbergu a nabízí možnost se o prázdninách na této práci podílet. Neváhal jsem.

Tel Azeka byla starověká pevnost v nadmořské výšce 400 m n. m., v kopcovité oblasti Šefely, přibližně 30 km jihozápadně od Jeruzaléma. Poloha Azeky je strategická, nachází se na rozhraní cest nad úrodným údolím Ela a je to jediná možnost jak se dostat do centrálního Judska, celou oblast lze z něho kontrolovat. Je to místo, kde se potkávalo judské a filištínské území a měl se v něm odehrát biblický příběh Davida a Goliáše.

Existenci Azeky dokládá asyrsky psaný Dopis bohu Aššurovi, líčící s největší pravděpodobností třetí vojenské tažení Sancheríba (705–680 př. Kr.) do Palestiny z roku 701 př. Kr.. Místo zkoumala mezi lety 1898–1899 britská expedice pod vedením F. J. Blisse a R. A. S. Macalistra. Archeologové se znovu na místo vrátili o více než 100 let později. A od roku 2012 se zde provádějí rozsáhlé vykopávky pod vedením prof. Odeda Lipschitse.

Pot, hlína a keramika

Od pondělí do pátku byl harmonogram dne velmi podobný. Ráno v 4:15 vstávat. 4:50 odjezd autobusem z kibucu Netiv ha-Lamed He na asi deset minut vzdálenou Tel Azeku. Vystoupit, odnést náčiní do přiděleného sekce, zvednout sítě, vzít si nástroje a rukavice a začít na vymezeném místě pracovat. Někdy bylo možné postupovat rychleji, s krumpáči a dalšími nástroji odstraňovat hlínu a kameny z mezivrstvy. Jindy bylo naopak nutné zpomalit, vyčistit vrstvu kartáči… Nejčastěji se daří nalézt různé typy keramiky, kosti, uhlíky, v jiných sekcích se podařilo nalézt mince, mušle, skaraby (dokládají napojení na Egypt), pečetítko… Důležité nejsou jen drobné nálezy, ale také odkrytí celkové struktury – zdí, podlah, ale třeba i poloha nepálených cihel, rozbité keramiky atd.; díky tomu je možné určit, jakým způsobem probíhalo zničení místa, jakou mělo strukturu.

Sekce E3 se nachází v strmém svahu, z předchozích let zde už byla odkryta helénistická vrstva, vrstvy z doby železné, větší část vrstvy z pozdní doby bronzové, náš cíl byl dostat se do nejstarší části – střední doby bronzové. Právě umístění ve svahu nedává jinou možnost odstraňování hlíny a kamenů než ručně.
Archeologie je věda převážně destruktivní, k tomu, abyste se dostali do starších vrstev, je nutné mladší vrstvy odstranit. Je zásadní k práci přistupovat s vědomím, že odkrýváte vrstvu, kterou nikdo před vámi stovky a tisíce let neviděl a po jejím odstranění už nikdo takovou příležitost mít nebude. Důležitější než samotné rychlé odkrývání vrstev je důkladná dokumentace. Mít sebezajímavější věc, nalezenou zcela bez kontextu, je snad horší než ji nemít vůbec.

Hned po příjezdu do kibucu je nutné očistit keramiku, nalezenou během předchozího dne. Kyblík, voda, kartáček. Jedna z nejdůležitějších věcí je dodržet správné označení; pokud chybí nebo je špatné, znamená to, že celodenní práce vyšla vniveč. Od 17 hodin se v pondělí a ve středu konají přednášky. Ve středu jsme jezdili také na výlety na jiná archeologická místa – do pevnosti Lachiš a Tel es-Safi (bývalé filištínské město Gat). V čtvrtek se shrnutím nejzajímavějších nálezů je týden zakončen.

Svatá tykev jeruzalémská!

Víkendové volno (pátek odpoledne až neděle dopoledne) jsme využili k návštěvě Jeruzaléma. Do města tří monoteistických náboženství jsme dorazili krátce před začátkem šabatu.

Před západem slunce jsme se stihli ještě podívat na trh Machane Jehuda, nakoupit jídlo a ubytovat se. Večer jsme se šli projít do části starého města, ohraničeného hradbami z dob Osmanské říše. U Zdi nářků se židé modlili na začátek šabatu, zaplněné místo modlitby, rigidně rozdělené na mužskou a ženskou část, v sobě mělo zvláštně radostnou atmosféru. Mladí ortodoxní židé zpívali, tančili, skákali, radovali se.

O několik desítek minut později jsme se dostali do Chrámu Božího hrobu. Izrael kvůli covidovým opatřením nemohou navštěvovat turisté. Místo, které je podle tradice vybudováno na Golgotě, kde byl Ježíš ukřižován, bylo úplně prázdné. Je zvláštní nacházet se v místech, které způsobilo například ve středověku takové vášně, téměř sám.

Staré město je rozděleno do čtyř čtvrtí: židovské, křesťanské, muslimské a arménské. Výhodou tak je, že vždy jsou obchody v některé z části otevřeny a stejně tak stačilo v sobotu přejít ze západního do východního Jeruzaléma na oběd a nákupy.
Směs ortodoxního, liberálního, konzervativního, moderního, židovského, arabského, křesťanského a sekulárního města byla elektrizující.

Covidová opatření

V Izraeli je většina obyvatel očkována, přesto jsou současná omezení hodně striktní. Bez předchozího souhlasu Úřadu pro populaci a přistěhovalectví nebo Ministerstva zahraničních věcí Izraele není povolen nástup do letadla.

I pro plně očkované cizince je nutné mít před odletem PCR test, předložit doklad o zdravotním pojištění, které kryje náklady související s hospitalizací při léčbě Covid-SARS-2.

24 hodin před příletem je nutné vyplnit příjezdový dotazník s údaji o karanténě. Po příletu do Izraele je nutné provést další PCR test, pak je nutné dodržet karanténní opatření a absolvovat serologický test, který potvrdí, že člověk má dostatečné množství protilátek z očkování. Na základě toho všeho místní ministerstvo zahraničí vystaví dokument, po jehož obdržení je možné s karanténou skončit. I v současné době je nutné mít ve vnitřních prostorech nasazené roušky.

Vít Luštinec, student Evangelické teologické fakulty UK