(ČB 6/2021) V pátek 21. 5. se konalo 3. zasedání 35. synodu. I letošní jednání synodu významně poznamenala epidemická situace. Koronavirová pandemie zkomplikovala i jeho přípravu – dlouho totiž nebylo jasné, zda se bude moci uskutečnit v prezenční podobě, anebo pouze online. Původně měly být místem zasedání synodu Svitavy a program měl být třídenní, nakonec se ale předsednictvo přiklonilo k jednodennímu fyzickému setkání v Komunitním centru Matky Terezy v Praze-Hájích. Synod se tak po roce vrátil na stejné místo. Přinášíme shrnutí toho nejzajímavějšího. Podrobné informace lze získat v oficiálním zápisu.

Všichni přítomní museli splňovat přísná hygienická opatření. Kromě neustále nasazených respirátorů bylo třeba se hned u vstupu prokázat negativním výsledkem antigenního testu nebo provedeným očkováním. Povinné bylo také dodržování dostatečných rozestupů, přizpůsobeno tomu bylo i rozestavění stolů v sále; každý z delegátů měl vlastní stolek.
Prezence prokázala přítomnost 73 synodálů.

Na úvod bylo přijato usnesení o místě a datu konání 1. zasedání 36. synodu. Hostit je bude opět Praha, a to v termínu 25.–27. května 2023.

Církev si zvolila nové vedení

Největším tématem letošního zasedání synodu byla bezesporu volba nové synodní rady, která se ujme vedení církve v příštích šesti letech. Funkční období synodní rady, zvolené 3. zasedáním 35. synodu, začíná dnem 22. 11. 2021. Podle volebního řádu se volí členové synodní rady postupně. Jako první tedy přichází na řadu volba synodního seniora. Kandidaturu přijal Roman Mazur (senior Pražského seniorátu) a Pavel Pokorný (současný 1. náměstek synodního seniora), naopak Jan Keřkovský ani Ondřej Titěra kandidaturu na pozici synodního seniora nepřijali.
Před samotným hlasováním měl každý z kandidátů pět minut pro představení své vize. Slova se ujímají podle abecedy, jako první tedy vystoupil bratr Mazur. „Kamkoliv mě zvolíte, tam ponesu vášeň pro Krista,“ prohlásil. Velmi krátký proslov přednesl Pavel Pokorný: „Nebudeme se bát.“ V hlasování byl synodním seniorem s počtem 48 hlasů zvolen Pavel Pokorný.

Dále přichází na řadu volba synodního kurátora. Ve volbě mezi Simonou Kopeckou (náměstkyně seniorátní kurátorky Moravskoslezského seniorátu) a Jiřím Schneiderem (současný 1. náměstek synodního kurátor) obdržel více hlasů Jiří Schneider, a stal se tak novým synodním kurátorem.

Dále byli voleni dva náměstci synodního seniora. S kandidaturou vyslovili souhlas Roman Mazur a Ondřej Titěra. „Spolupráce často znamená pokořit se, přizpůsobit se,“ prohlásil Ondřej Titěra. „S týmem, který se utvořil na ústředí, chci spolupracovat. Mám tu naši církev rád,“ uzavřel. Plénem oslovení kandidáti kandidaturu nepřijali. V hlasování byl prvním náměstkem synodního seniora zvolen Ondřej Titěra, Roman Mazur se stal druhým náměstkem synodního seniora.

Ve volbě náměstků synodního kurátora, která se uskutečnila z osmi navržených kandidátů, kteří také měli prostor pro své představení, byly úspěšné Simona Kopecká a Jana Šarounová (kurátorka FS Praha-Vinohrady), které se tak staly první, respektive druhou náměstkyní.

Odpolední blok začal rozpravou ke zprávám, předloženým synodní radou. Do té se jako první přihlásil farář Matěj Opočenský. Přináší svoji vizi ohledně toho, jak na celocírkevní úrovni bude vypadat budoucnost církve. „Nejsme chudá církev, máme mít hlavu vzhůru. To znamená: solidarita.“ Připomněl, že např. na saláru se celocírkevně vybralo přes 59 milionů. Domnívá se, že nemáme ekonomický, ale ekleziologický problém. „Personální fond je třeba přebudovat pro celocírkevní potřeby,“ uvedl. Předložil návrh, aby se náklady na chod církve (např. mzdy kazatelů) rozpočítaly mezi členy církve (salárníky).

Komise D návrh bratra Opočenského označila za zajímavý, ale v praxi takřka nerealizovatelný. Z tohoto důvodu jeho schválení nedoporučuje. V rozpravě mimo jiné zaznělo, že identifikace počtu poplatníků je technicky velmi složitá. Byl schválen přechod k dennímu pořádku. Uvidíme, zda se vizí bratra Opočenského, třeba v nějak dopracované podobě, bude synod v budoucnu zabývat.
V rozpravě s návrhem poselství synodu vystoupil Daniel Ženatý. Věnuje se zejména důsledkům pandemie a vyrovnávání s jejími důsledky v celé společnosti. Synod v odpoledním bloku tento návrh přijal a poselství zveřejnil.

Jiří Bureš představil návrh, týkající se vzdělávání výpomocných kazatelů. Nově by byly zajišťovány kurzy i na celocírkevní úrovni, nikoliv pouze v jednotlivých seniorátech, jak je to doposud. Podle návrhu by bylo možné toto vzdělávání zaštítit Evangelickou teologickou fakultou, díky čemuž by kurzy mohly získat akreditaci ministerstva školství. Tento návrh byl v odpoledním hlasování synodem přijat.

Jiří Schneider podal pozměňovací návrh k synodnímu tisku, týkajícímu se staveb nových budov pro školy Evangelické akademie v Praze. Krátce představil situaci současných školních budov a návrh na jejich umístění do jedné budovy. Po rozpravě v komisích i v plénu byl návrh usnesení ke stavbě pouze jedné budovy přijat.

Stejně tak všechny předložené zprávy, včetně zprávy synodní rady, SCHEA, SEM i nakladatelství a knihkupectví Kalich byly synodem přijaty.

Nově ordinovaní kazatelé pozdravili delegáty z obrazovky

Na řadu přišlo také tradiční představení nově ordinovaných kazatelů naší církve. Průvodního slova se ujal Daniel Ženatý. „Je vždy radostnou událostí moci synodu představit nově ordinované,“ řekl na úvod. Kvůli nepříznivé epidemické situaci, která letošní synod ovlivnila, se nové tváře představily prostřednictvím videomedailonků. V krátkých videích synodály pozdravili Jordan Tomeš, Michal Chalupski, Hana Pojezdná, Jakub Kašpar, Jan Balcar, Lubomír Bureš, Miloš Ferjenčík, Oldřich Petrlík a Zdeněk Žamboch.

V dalším bloku se synodálové věnovali hospodářským věcem. Byla schválena účetní závěrka za rok 2020 a vypořádání hospodářského výsledku (schodek rozpočtu vypořádán bezúročnou půjčkou z personálního fondu ve výši 5 milionů Kč). Také byl schválen rozpočet pro rok 2021, výše celocírkevních repartic pro rok 2022 a jejich rozdělení mezi senioráty. Synod schválil mj. také výši odvodů do personálního fondu. Ty jsou již pro roky 2022 a 2023 závazné ve výši 245 tis. resp. 290 tis. Kč/sbor (kazatelský úvazek), včetně podílu paušální části odvodu a základu pro výpočet poměrné části odvodu. Nižší mzdová inflace v roce 2020 oproti původním předpokladům umožnila mírně snížit výhled odvodu do personálního fondu od roku 2026 do roku 2031.
Na programu byly i další volby. Volen byl nový předseda synodu, který nahradí Jiřího Grubera, kterému v listopadu končí mandát poslance synodu. Mezi navrženými kandidáty Michalem Kittou a Miroslavem Pfannem zvolil synod Michaela Kittu.

V užší volbě náhradníka investičního výboru synodní rady mezi Davidem Nečilem a Vladimírem Svobodou získal více hlasů David Nečil.

Synod rovněž volil studentského faráře. Navrženou kandidátkou byla Jana Hofmanová, návrh předložila synodní rada. Jana Hofmanová obdržela výrazně nadpoloviční většinu hlasů a stává se studentskou farářkou Evangelické teologické fakulty UK od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2024 s výší pracovního úvazku 75 %.

Synod vzal na vědomí zprávu o projektu rekonstrukce ubytovacích prostor v přední části Husova domu v Praze. Posledním bodem tohoto oddílu bylo projednání prodeje pozemku v Praze-Vinoři, také ten byl schválen.

Prostor dostaly též návrhy konventů a synodní rady, které se týkají hospodaření povšechného sboru. Návrh na odstranění vícenásobného zdanění prostředků odváděných do PF nebyl přijat. Naopak byl přijat návrh na zmírnění finanční zátěže při slučování sborů. Odpuštění dluhu sboru v Teplicích vůči PF bylo schváleno.

Synod se zabýval také koncepcí investic do střediska Horského domova v Herlíkovicích, včetně souhlasu s úvěrem ve výši maximálně 17,5 milionu Kč. Toto usnesení bylo přijato.

Jednání se také věnovalo bodu, týkajícího se slučování sborů. Bylo schváleno sloučení:
• FS v Krakovanech a FS v Kutné Hoře,
• FS v Libenicích a FS v Kolíně,
• FS v Kralovicích a v Chrástu,
• FS v Semtěši a FS v Čáslavi.

Větší pozornost vzbudil bod, týkající se zprávy komise pro přípravu rozhovoru s lesbami a gayi v církvi. V této zprávě se píše, že spíš než věroučné téma jde o téma pastorační. V rozpravě vystoupil Mojmír Blažek. „Nedokážu se přenést přes to, když se v církvi hovoří o tom, že se chceme posunout. Kam? Neumím překročit hranici toho, když Písmo o této věci hovoří z mého pohledu negativně.“ O slovo se přihlásil také Pavel Pokorný. „Naši bratři gayové a lesby začínají hovořit tak, jak jsme dosud neslyšeli. Bylo by mi líto, kdyby ten rozhovor ustal.“ Pavel Pokorný se domnívá, že diskuse může být užitečná nejen pro homosexuály, ale pro celou církev, protože se jejím prostřednictvím můžeme dostat k tématům vztahů, důvěry i zmíněného hříchu. Jan Polinský vyjádřil vděčnost za to, že se cí

rkev tématu LGBT věnuje. „Doufám, že dřív, než bude legalizován sňatek stejnopohlavních párů, najde Českobratrská církev evangelická odpověď na otázku, jak k nim přistupovat,“ prohlásil. Jaroslav Pechar doplnil, že již v roce 2005 vznikl fundovaný dokument Problematika homosexuálních vztahů a doporučil před tím, než bude rozpoutána další debata, prvně nastudovat již existující literaturu. V hlasování synod předloženou zprávu komise pro přípravu rozhovoru s lesbami a gayi v církvi přijal, souhlasí také s pokračováním činnosti komise ve směru ve zprávě naznačeném.

Nový zpěvník je téměř hotov

Schvalují se také nové bohoslužebné formuláře. Schválen byl například formulář ustanovení synodního seniora, synodního kurátora a synodní rady.

Ke slovu přišel rovněž nový evangelický zpěvník. Představil jej Pavel Hanych, koordinátor jeho přípravy a vydání, zpěvník by měl být připraven k tisku na konci léta. Zpěvník bude stát v první etapě prodeje 490 Kč. Tato cena bude určena především pro sborové objednávky, aby nákup zpěvníků zatížil sborové rozpočty co nejméně. Ve volném prodeji bude pak cena zpěvníku přibližně o 40 % vyšší. Současně se samotným zpěvníkem se připravuje i chorálník a kytarový doprovodník. Chorálník vyjde v knižní podobě, kytarové doprovody elektronicky. Aplikace pro mobilní platformy Android a Apple budou zdarma. Slavnostní uvedení zpěvníku je plánováno do pražského Salvátora na 28. listopad (první adventní neděli), chystá se také uvedení v některém z moravských měst.

Poslední, podvečerní blok jednání zahájila pobožnost s připomínkou těch, kteří nás v minulém roce opustili.
Na řadě potom byly změny Církevního zřízení a řádů. Jako první bylo třeba rozhodnout o návrhu změny CZ, kterou by došlo k zjednodušení volby kazatelů odstraněním institutu opakované volby. Pro schválení je třeba dvoutřetinová většina, což v aktuálním složení představuje 50 hlasů. Výsledek je kladný, změna Církevního zřízení byla přijata. I navazující úpravy Řádu pro kazatele, Jednacího a volebního řádu a Pravidel povolávání farářů a jáhnů byly schváleny.

 

K tisku „regionální sbory ČCE“ byla otevřena rozprava. Michal Vogl vyjádřil obavu z toho, že se zřízením regionálních sborů vytrácí z církve demokratický princip. Zvonimír Šorm zdůrazňuje: „Tento návrh je pomoc malým sborům. Omezuje administrativu, ale nezbavuje ani ty malé sbory přiměřené odpovědnosti.“ Jako poslední hovoří v rozpravě Jan Roskovec. „Otázka je, co by tvořilo identitu tvořenou z několika částí. Moc si to neumím představit. Jsem trochu skeptický k představě, že z několika slabých vznikne něco silného,“ prohlásil. Návrh usnesení včetně umožnění realizace pilotního projektu synod přijal.

Sexuální delikty jsou nepromlčitelné, schválil synod

Dalším bodem jednání byly úpravy Řádu pastýřské služby. V rozpravě hovořil Petr Kopecký, který zmínil nevyváženost v bodě navrhované nepromlčitelnosti sexuálních deliktů. Církev tím pouze reaguje na mediálně vděčné téma. Existují i další závažné trestné činy, které by měly být nepromlčitelné. Adam Csukás apeloval: „Mějme prosím na zřeteli hlavně oběti. Nemusíme se zde bát toho, že by se proti některým členům církve nějaké delikty uměle vytahovaly. Povinnost podání trestního oznámení je dána právním řádem České republiky. Návrh Řádu pastýřské služby pouze zpřesňuje, kdo trestní oznámení podává,“ vysvětlil církevní právník. V následném hlasování byl návrh schválen.

Posledním oddílem k projednání byla usnesení, týkající se Diakonie ČCE. Slovo dostal její ředitel Jan Soběslavský, který pronesl krátkou zdravici směrem k delegátům, poděkoval za hladké projednání usnesení a vyjádřil otevřenost k další spolupráci. Všechna navržená usnesení byla přijata.

Příští řádné, 4. zasedání 35. synodu, je plánováno v termínu 19.–21. května 2022 ve Svitavách. Ještě předtím se ovšem delegáti sejdou na 1. mimořádném zasedání 35. synodu, kde bude do úřadu uvedena nová synodní rada. Toto zasedání proběhne 20. listopadu 2021. V případě, že by se nemohlo uskutečnit, stanovuje se náhradní termín 29. ledna 2022.

Adéla Rozbořilová