(ČB 7+8/2020) Zdroj mé radosti jsou často dobří andělé, kterých je všude kolem mě plno – ať už je to farář, někdo z rodiny, přátel, nebo spolupracovníků. Přinášejí mi radost třeba dobrou zprávou (euangelion), milým slovem, hezkým skutkem nebo prostě tím, že jsou. Někdy taková radost vydrží i docela dlouho.
Daniela Hamrová
Je trochu klišé říkat, že největší radost přináší, když udělám radost někomu jinému, ale nejspíš na tom bude něco pravdy. Radost je nakažlivá, a pokud je někdo šťastný mým přičiněním, je přirozené, že se jeho radost přenese i na mě. Nebudu předstírat, že zdrojem radosti pro mě nejsou třeba dárky, ale myslím, že zásadní je ona radost ze života – odraz toho, jak vedu svůj život, jak se chovám k sobě i k ostatním.
Jan Kolínský
Raduji se vlastně často. Ne pořád, ale ten pocit mě provází i několikrát denně:
V práci, a ta je v mém případě hodně svázána s Dobrou zprávou, když přijdou lidi do kostela, když se povede biblická hodina, když se mládež na něco upřímně zeptá, když jdu z návštěvy, když skončí zasedání synodní rady… mívám radost.
Doma, když se žena usmívá, když se dětem něco povede, když sedíme kolem stolu jen tak a povídáme… mám radost.
A taková nadstandardní radost, to jsou chvíle, když například vyjedu na kole kopec nebo když najdu pár hříbků nebo takový vlašák z Perné… to je radost.
Mám radost, když můžu mít radost. Kdo chceš rozumět, rozuměj.
Ondřej Titěra
Když se podaří vstoupit do rozhovoru. Když stojím na kopci a slyším hudbu mnoha žánrů, jak zní duší, a zároveň stojím před obrazem a hlavou letí nádherné verše. A všude samá úchvatnost. Poezie JE! Kývá k tomu Heidegger s Hejdánkem a Komárkovou, a hlavně s mým tatínkem, dědečkem a maminkou. Takže celá Pfannovic famílie, a vůbec řada lidí, Boží stvoření; taky potěšování vězňů. Zdroj radosti, když už se ptáte, je láska, která všechno zdokonaluje.
Daniel Pfann
Dost mi záleží na projektech, které si zadám (lhostejno, zda se jedná o skautské či počítačové programy, nebo zda k jejich dokončení potřebuji víc Word nebo Visual Studio). Máloco mě těší tolik, jako dotáhnout svou práci do konce a vytvořit něco, co je nové (což se i nezřídka zdaří) a perfektní (což už se tak často nestává).
David Nadrchal