Poslední slovo: Patent na pravdu

(ČB 11/2019) Na patentovém úřadě: „Dobrý den, mám ve všem pravdu a chtěl bych si to dát patentovat. Mé jméno je Cimrman“. „Člověče, vy máte ale smůlu. Teď, teď tu byl! Nějakej Besserwisser“ (německý výraz pro člověka, který si myslí, že ví všechno líp). Divím se, že se od patentového úřadu nevine každý den alespoň kilometrová fronta těch, kdo by si chtěli tu svoji pravdu dát patentovat. A když ne pravdu, tak alespoň nevyžádané, ale na pravdivém základě postavené

Poslechněte si článek:

dobré rady.

Jistě každý z vás podobného člověka už někdy potkal. A pokud ne, stačí otěhotnět, porodit nebo třeba jen vychovávat dítě. A najednou budete mít kolem sebe tolik pravd a rad, že byste sami mohli rozdávat.

Pravda a nevyžádané rady se na vás valí od všudypřítomných radičů. Ti mají například podobu paní od vedle, co vás občas zahlédne před domem, důchodce na zastávce, pokladní v galanterii nebo odbarvené slečny v tramvaji.

Ti všichni naprosto přesně vědí, kdy a jak máte kojit, jak držet dítě, jestli ho nosit, či nenosit v šátku, co zabírá na ten jeho strašnej řev, kolik ran mu vysázet, popřípadě jak mu domluvit a nabídnout nějakou alternativu, aby se zamezilo traumatu.

On ještě nechodí? Ještě nemluví? Už by asi neměl nosit pleny! Zkuste tohle a tamto, určitě to zabere. Je to pravda! Sousedovic Janičce to moc pomohlo.

Děkuji, děkuji, děkuji. Sice jsem se na nic neptala, vůbec nevím, kdo jste, vy nemáte absolutně páru o tom, kdo jsem já a moje dítě jste viděli asi tak pět minut, ale nějak cítím, že pokud budu odporovat, dostanu se do pozice té mladé, chytré, co si myslí, že má ve všem pravdu.

Každý radí něco jiného. Komu tedy naslouchat? Jestli vůbec. A jak se rozhodnout? „Když tomu svýmu spratkovi okamžitě nenařežete, bude z něj kriminálník!“ Nebo: „Cože? Nařezat? Fyzické tresty patří do středověku! Stačí to přece vysvětlit, motivovat, dítě je velmi chápavé a citlivé. Ale řezat? Sociálku na vás!!!“

„Každý zná cestu správnou, každý mi dává ,x‘ dobrých rad a všichni správným směrem rukou mávnou, že tudy se mám dát, jenže každý ukazuje jinam a všichni chtějí pravdu mít…“ zpívá Vlasta Redl a já bych to neřekla líp.

Občas, když se na mě všechno valí a je mi z těch pravd a rad trochu úzko, vzpomenu si na jeden praktický příběh z Talmudu. Za rabínem přijdou dva bratři, kteří se snaží vyřešit svůj spor. Rabín nejdřív vyslechne jednoho a pak říká: „Máš pravdu.“ Potom přijde na řadu druhý. Rabín opět naslouchá a po chvíli odpoví: „Máš pravdu.“ V tom se do toho vloží rabínova žena. „Ale muži, pravdu přece nemůžou mít oba!“ Rabín se zamyslí a odpoví: „A ty máš pravdu taky.“

Pavla Hájíčková

1 komentář u „Poslední slovo: Patent na pravdu“

Komentáře nejsou povoleny.