(ČB 9/2019) Občas kolem sebe slýchávám povzdechy, ale i vážné otázky, jestli ty naše sbory, jestli ta naše církev má nějakou budoucnost. Já myslím, že má. K nám do Bukovky se ta budoucnost začala sjíždět v neděli 14. července navečer. Postupně zaplnila přízemí fary, a když už se tam nemohla vejít, ustlala si také v Husově síni, naší modlitebně. Zvládla i skromné ubytovací podmínky a nedostatek teplé vody. Hned ráno se pustila do rekultivace farní zahrady, jejíž zadní část by se mohla časem proměnit v malé hřiště. Pořádně prokoukl i prostor před již výše zmíněnou Husovou síní a kolem kostela; k tomu nátěry plotu, dveří, nový okapový svod a spousta další práce. Dokonce se dostalo i na vymalování kanceláře římskokatolické fary v Lázních Bohdaneč, v níž, díky vstřícnosti mého milého kolegy, pořádáme biblické hodiny.

Poslechněte si článek:

Brigáda mládeže – zní to docela obyčejně, a přitom kolik nevšedních, jedinečných okamžiků se za tím skrývá! Neznamená jenom spoustu odvedené práce, ale také společný odpočinek. Pobožnosti v kostele, který v podvečerním světle najednou vypadá až trochu tajemně a romanticky. Rozhovory a zpěv, procházky a hry a večerní programy se zajímavými hosty. O zkušenosti a zážitky ze své práce se s námi podělili vesmírný architekt Ondřej Doule, který pro NASA navrhuje příbytky pro první lidské posádky na Měsíci a na Marsu, Pavel Ruml, bývalý kaplan české armády, nyní farář v Praze-Dejvicích, a jeho bratr Joel, emeritní synodní senior a v současnosti seniorátní farář Ústeckého seniorátu.

Děkuji Věře a Michalovi Brandovým za pečlivou organizaci celé události, mládeži za dobrou práci a ochotu věnovat čas a síly pro dobrou věc. Děkuji sestrám a bratřím z našeho sboru, kteří se na přípravě a průběhu brigády také podíleli. A děkuji Pánu Bohu za to, že naše církev má i při všech svých slabostech tak nadějnou budoucnost!

František Plecháček, foto Věra Brandová