(ČB 2/2019) Jak píše apoštol Pavel, svůj poklad, totiž Bohem osvícené srdce, máme v nádobách hliněných. Pán Bůh sám ví, jak často každý z nás potřebuje pomoc a jak velké nasazení nebeského dispečinku je nutné k tomu, aby se nám té pomoci dostalo tehdy, když po ní voláme a když je nám něco platná.

Poslechněte si článek:

Křesťané jako lidé spojení stejnou vírou, nadějí a láskou mezi sebou odjakživa vytvářeli přirozené sítě těch, kteří jsou více než druzí napojeni na nebeskou ústřednu. Shůry může taková síť vypadat jako mapa posetá svítícími body různých barev: katolíci, evangelíci, husiti, evangelikálové, pravoslavní a tak dál. A nějakou, jen Pánu Bohu známou barvou září nejspíš i mnozí z těch, kteří do žádné církve nepatří: neviditelná církev.
Jak šel čas, svítila mapa lidských duší různě: nejprve byla jednobarevná, pak dvojbarevná, někdy se světýlka stejných barev soustřeďovala na stejná místa, jindy se barvy prostupovaly do různých zajímavých vzorců. Jako když se z letadla díváme na města, městečka, vesničky, pole a hluboké lesy.

Žijeme v době, kdy evangelická světýlka řídnou: jsou to spíš vesničky nežli velkoměsta, a některá světýlka se dokonce ocitla uprostřed hluboké samoty: jedna evangelická duše to v prostoru může mít k druhé hodně daleko. V naší ulici není světýlko žádné, v té kolmé na naši jedno, další o stanici tramvaje dál… a pak dlouho nic.

Přemýšlím o tom, jak moc bychom nebeskému dispečinku ulehčili práci, kdybychom dokázali ustoupit od svých představ o jediné správné barvě a dokázali se propojit napříč barevným spektrem. Modře svítící sestra Vopičková, bytem ve čtverci A8, která si zrovna rozrazila hlavu o otevřené okno, by nemusela volat o pomoc k modře svítící sestře Vomáčkové, bytem ve čtverci L1, protože by věděla, že ve čtverci A8 bydlí zlatě svítící sestra Konopásková, která jí může zavolat sanitku a být u ní do pěti minut, aby zastavila krvácení. Červeně svítící bratr Masopust by v nouzi nemusel ze čtverce B12 volat na faru ve čtverci A3 a bratr farář ze čtverce A3 by nemusel shánět po všech čtvercích někoho, kdo má auto a čas, aby zajel do B12 a pomohl bratru Masopustovi otevřít zapadlý zámek u dveří. A zeleně svítící sestřička Janička Janotová z F1, kterou zrovna opustil přítel, by si mohla vylít srdce u sestřičky Dorotky Drbohlavové, která sice svítí fialově, ale má v sobě stejnou lásku k bližnímu jako zelená sestřička Josefína Jaklová, která k ní z D14 pojede dvě hodiny.

Ježíš nám stavěl před oči příklady účinné lásky mezi znesvářenými skupinami obyvatel: dobrého Samaritána, samařskou ženu, která šla ke studni pro vodu, Syroféničanku a její zlými duchy trýzněnou dceru. Že bychom my, kristovci 21. století, nedokázali překonat to, že jedni mají Na každý den, druzí breviář a třetí si pouštějí chvály do sluchátek?

Šárka Grauová