(ČB 12/2017) Co je Desert, netřeba brněnským evangelíkům vysvětlovat. Díky knize 100x Desert. Výběr z bohoslužeb v hospodě, vydáno v benešovském nakladatelství Eman, dává příležitost se o tomto pozoruhodném fenoménu dovědět víc také těm, pro které je spojení hospody a bohoslužeb neobvyklé či dokonce pohoršující.
Za posledních deset let se evangelickému faráři Štěpánu Hájkovi z brněnských Husovic a dalším nadšencům podařilo v brněnském alternativním klubu vybudovat nevšední prostor, kde se jednou za měsíc Boží slovo nenásilně snoubí se současnou kulturou a oslovuje také, a především, početné necírkevní posluchače. Budiž zdůrazněno, že Štěpán Hájek ani v nejmenším neslevuje z úkolu hlásat skutečné Kristovo evangelium. Marně bychom v jeho třiadvaceti desertních kázáních hledali rozbředlé náboženské řeči, moralizující mudrování či politické agitky. Nemá zapotřebí se žoviálně podbízet, vypomáhat si lacinými vtípky či používat obecnou češtinu (ostatně: jsme přece v moravské metropoli). Je stručný, ale nikdy povrchní; je srozumitelný, ale nikdy banální. Od začátku jde k jádru věci. Úsporný formát nedovoluje zdržovat se slovními exhibicemi a přesvědčováním druhých o vlastní učenosti. Kvůli absenci církevního newspeaku a zbožných frází bychom mohli jeho kázání označit za civilní, nechci ale vyvolat dojem, že se snad husovický kazatel před civilním člověkem zdráhá mluvit o Hospodinu a Ježíši Kristu jasně a otevřeně. Ne, nebojí se vydat zřetelné svědectví, avšak činí to tak, že mu tento člověk porozumí, i když třeba nemusí vše přijmout. Proč vlastně taková kázání neslýcháme v kostele při nedělních bohoslužbách?
Kulturní část nedělního bohoslužebného programu v Desertu tvoří rozhovor s hostem a koncert. Úctyhodný seznam celé stovky setkání a hudebních vystoupení na konci knihy dává nahlédnout do pestré směsi postav (především moravského) kulturního života, hudebníků a kapel. Pokud by někdo měl stále pocit, že Brno je kulturní zapadákov, může se zde přesvědčit o opaku. Zatímco hudba ožívá na stránkách jen skrze vkusné fotografie a v přiloženém DVD s dokumentem Petra Barana, rozhovorů se do knihy vešlo hned devět. Je sympatické, že vydavatelé nevsadili na jistotu a nevybrali jen známá jména (kunsthistorička Milena Bartlová či rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek), ale sáhli i po méně známých osobnostech, které ale rozhodně mají co říci. Štěpán dává hostům prostor k rozvedení myšlenek, jemně a inteligentně posouvá rozhovor dál. Záznam rozmluvy je autentický a aspoň trochu zprostředkuje atmosféru hospodského povídání (nikoli tlachání!). Čtenář možná bude postrádat aspoň krátké medailonky dotazovaných, my se však z rozhovorů všechny podstatné informace o nich dozvíme. Zajímavostí je, že každý z hostů měl za úkol na závěr přečíst něco ze své oblíbené knihy.
Břetislav Rychlík v předmluvě ke knize vyzdvihuje neokázalý dialog kultury a víry, který Štěpán Hájek v Desertu nabízí. V době, kdy se lidé šikují do nesmiřitelných táborů a uzavírají se v sociálních bublinách, je takové boření hradeb mezi lidmi pocházejícími z různých prostředí osvěžující a vpravdě kristovské. Nezastírám radost z toho, že iniciátorem takového velkorysého překračování hranic je evangelický farář, avšak nejsem si jist, zda naše církev má dostatek podobně obdarovaných lidí, kteří jsou stejně jako Štěpán schopni proniknout do sekulárního prostředí a zanechat tam trvalou stopu evangelia. Těžko říci, za jakých podmínek by desertní model mohl fungovat i jinde (ve žďárském Batyskafu se o něco podobného evangelíci úspěšně pokoušejí). Rozhoduje ovšem nikoli konkrétní forma, která se může lišit, ale stěžejní myšlenka: v síle Ducha svatého nerozdělovat, ale spojovat; nesoudit druhého, ale snažit se mu porozumět; neutvrzovat se ve své neomylnosti, ale společně hledat pravdu. Na malé ploše hospody v centru Brna se to daří. Nezačíná snad Boží království jako hořčičné zrno?
Ondřej Kolář
Štěpán Hájek a hosté. 100 x Desert. Výběr z bohoslužeb v hospodě. Benešov: EMAN 2017. Přílohou je krátký dokumentární film Petra Barana o bohoslužbách v Desertu na kompaktním disku.