(ČB 11/2017) Doprovody v novém chorálníku
K novému Evangelickému zpěvníku připravujeme bohatý a pestrý chorálník pro varhany příp. jiné klávesové nástroje. Oproti tomu současnému bude mít větší počet písní a různé typy nepísňových zpěvů, jako např. psalmodie, antifony, kánony aj.

Bude ale chvilku trvat, než si na ně hráči a zpěváci zvyknou. Na kurzech pro varhaníky a sbormistry je už několik let prezentujeme a mnozí varhaníci si je oblíbili, při některých bohoslužbách už zaznívají. Písňové doprovody budou obsahovat první sloku písně, aby ji varhaník nejen mohl sledovat, ale aby eventuálně mohl zpívat spolu se shromážděním.

Poslechněte si článek:

Nad každou písní bude informace o počtu slok. Všechny sloky nelze vytisknout, to by bylo velmi nákladné.

V předmluvě chorálníku bude varhaníkům doporučeno, aby při doprovázení písní měli otevřený zpěvník – nejen kvůli sledování slok, ale také kvůli obsahu, s kterým je dobré seznámit se při přípravě. Novější písně, které se původně doprovázely s kytarou, budou opatřeny akordickými značkami. Z prostorových i stylistických důvodů písně nebudou obsahovat předehry, výjimky platí pouze u písní, kde předehry, případně mezihry jsou přímo od autora, který píseň složil.

Praktickým užíváním nového zpěvníku mohou vznikat další sbírky s předehrami, případně dalšími alternativními doprovody k písním. Při volbě vhodného doprovodu k dané písni je důležité, aby se dal hrát nejen na varhany, ale také na jiný klávesový nástroj. Konkrétně dbáme na to, aby jednotlivé hlasy byly hratelné rukama. Je-li autorský doprovod náročný, zvažujeme možnost lehčího alternativního doprovodu. Stejně tak se některé doprovody vytisknou ve dvou tóninách (vyšší a nižší), např. Žalm 98 bude v tóninách G dur a F dur. S ohledem na přítomné bohoslužebné shromáždění si varhaník bude moci vybrat, zda využije vyšší tóninu, která zní jásavě, nebo zda zvolí tóninu nižší, která je pro zpěv pohodlnější.

Chorálníková komise
Varhanní chorálníková komise pracuje v obsazení: Jiřina Marešová Dvořáková, Lukáš Vendl, Jakub Dvořáček, Ester Moravetzová, Daniela Valchařová, Jiří Schneider a Ladislav Moravetz. Naším úkolem je vybírat z dosavadních disponujících zdrojů vhodnou verzi doprovodu pro každou píseň, případně tvořit doprovody nové. Preferují se autentické harmonizace. Velkou pozornost věnujeme tomu, zda harmonický průběh podporuje tok melodie, či jej brzdí. Obtížnost jednotlivých doprovodů odpovídá běžnému standardu tzv. kancionálových sazeb. Novější písně jsou upraveny tak, aby jejich stylové specifikum dobře vyznělo také ve varhanním podání.

Každá píseň v chorálníku bude mít nad houslovým klíčem základní metrickou jednotku (půlová / čtvrťová / půlová s tečkou…). Pokud u písně jednotka pohybu bude chybět (např. u gregoriánských nápěvů), znamená to, že píseň se má doprovázet volně. Pod každou sazbou bude uveden její autor. Na zpěvníkovém webu budou k dispozici další informace, např. názvy chorálů v němčině, angličtině, atd., aby varhaníci věděli, které chorálové předehry, intonace a doprovody ze sbírek, vydaných v cizině, lze k písním použít.

Budou v novém zpěvníku akordové značky?
Otázka, zda ve zpěvníku budou akordové značky, se během diskuse o přípravě zpěvníku opakovaně vracela. Pro praktické využití v menších shromážděních, kde není možné doprovázet na varhany, harmonium či klavír, se akordové značky hodí. Jsme na to zvyklí v Dodatku k Evangelickém zpěvníku nebo ve zpěvníku Svítá.

Vydání zpěvníku s akordovými značkami by ale bylo prakticky obtížné. Vzhledem k uvažovanému formátu by grafická sazba byla nepřehledná. Rozhodli jsme se proto připravit vedle chorálníku s doprovody na klávesové nástroje ještě jiný, obdobný, určený pro doprovod společného zpěvu na kytaru, který by měl být k dispozici souběžně s vydáním zpěvníku.

Kytarový doprovodník
Pro přípravu tohoto „kytarového doprovodníku“ zpěvníková komise jmenovala pracovní skupinu (Jiří Bureš, Petr Gallus, Klára Hanychová a Jiří Schneider) a doporučila připravit jednodušší formu doprovodů, použitelnou pro širší okruh kytaristů. Písně opatřené akordovými značkami nemusí zachytit kompletní harmonickou podobu chorálníkových doprovodů, měly by však vystihnout základní harmonickou sazbu a rytmický průběh písně.

V první části zpěvníku je několik hudebních stylů – reformační žalmy, žalmové písně, psalmodie i kánony. Pro některé z nich použití akordických značek přináší určité potíže. Základním východiskem a doporučením zpěvníkové komise tedy bylo, že není možné ani žádoucí automaticky označkovat všechny písně. U reformačních písní by nebylo snadné do kytarových značek vtělit staré církevní tóniny a shodnout se na citlivém převodu do modality dur-moll, nemluvě o úskalí rytmické nepravidelnosti. Nakonec jsme se o to ale ve většině případů pokusili. Složitějším oříškem byly moderní žalmové písně či psalmodie. Snaha zůstat věrni originálním autorským doprovodům někdy neumožňuje žádoucí zjednodušení vhodné pro kytarový doprovod, což se týká nových písní ať původních, či převzatých z ekumeny. Poměrně jednoduché to bylo v případě kánonů, kde uvádíme akordy na úvod či v důležitých místech jako oporu pro rozdělený zpěv shromáždění, a u písní, které mají akordové značky v Dodatku k Evangelickému zpěvníku nebo ve zpěvníku Svítá. K existujícím verzím však přistupujeme kriticky a oproti Dodatku zjednodušujeme příliš hustou sazbu.
Začali jsme pracovat v roce 2015 a nejprve jsme hledali konsenzus ohledně výsledné podobny doprovodníku a náročnosti zpracovávaných kytarových doprovodů. Konzultovali jsme s členy zpěvníkové komise některé sporné otázky a nakonec se shodli, že např.
akordová sazba bude spíše jednoduchá, u některých písní bude náročnější alternativní doprovod.
U písní, které budou transponovány, bude poznámka o původní tónině.
– U písní hodláme uvádět celý text, aby byl doprovodník použitelný pro kytaristu, který zároveň vede společný zpěv; první sloka bude v notové osnově, zbylé sloky až pod notovými systémy jako ve zpěvníku Svítá či v Dodatku.
– Písně uvedené ve zpěvníku ve vícehlasé úpravě budou v doprovodníku pouze v jednohlasé verzi, poněvadž vícehlas by vyžadoval podrobnější a obtížně hratelný zápis.
– Několik vzorků doprovodů poskytneme kytaristům ve sborech k připomínkám i k ověření v praxi.
Rádi bychom, aby doprovodník spatřil světlo světa spolu s novým zpěvníkem a mohl sloužit jako kvalitní pomůcka všem sborovým kytaristům.

Ladislav Moravetz a Jiří Schneider