(ČB 9/2017) V úterý 13. června 1525 si ve Wittenbergu vzal bývalý mnich Martin Luther o 16 let mladší bývalou jeptišku Kateřinu von Bora. Nebrali se z lásky, jejich pohnutky byly čistě rozumového charakteru. Alespoň u Kateřiny. Co vedlo k svatbě Luthera, o tom se badatelé dodnes přou. Hrozila mu klatba, a dokonce trest smrti. K svatbě však přes to všechno překvapivě došlo.
Poslechněte si článek:
A o další překvapení nebyla v tomto manželství nouze. Jen považte. Paní domu si klidně chodí na bohoslužby těsně před porodem, spravuje domácnost (čítala i se studenty a příbuznými až 40 lidí), zemědělskou usedlost, stará se o finance, o chod ubytovny pro studenty v bývalém augustiniánském klášteře, o nemocnici, a ke všemu úspěšně obchoduje s nemovitostmi! K tomu se stará o Lutherovo chatrné zdraví, léčí ho osobně vyrobenými léky. A dokonce sedí u jednoho stolu se studenty teologie a erudovaně s nimi diskutuje. Přitom všem dokázala být i srdečná a pokorná. Někdy ovšem také ne.
Jednou, když se Luther rozhodl, že se na tři dny zavře bez jídla a pití ve své pracovně, kázala vyrazit dveře. Tato scéna není nikde podrobně popsána, ale klidně se mohla odehrát takto:
Ona: Co tam děláš? Ty nebudeš jíst?
On: Potřebuju v klidu pracovat.
Ona: Ale jíst u toho můžeš, ne? Já se s tím vařím!
On: Já vím, tak to schovej, já si to za tři dny sním.
Ona: V žádném případě. Dělej si, co chceš, ale jíst budeš normálně. Máš dnu, hemoroidy, ledvinové i žlučové kameny, potřebuješ pravidelný režim. Onemocníš a já pak budu skákat jen kolem tebe. Jako bych už tak neměla dost práce.
Při legendárních hovorech u stolu se studenty se Luther tak rozpovídával, že bylo často slyšet Kateřinino: ,,Doktore, proč nepřestaneš mluvit a nezačneš jíst?“ Na to Luther odpovídal, že by se ženy předtím, než něco řeknou, měly pomodlit Otčenáš. Není divu, že podle zápisků těchto hovorů se prý časem více mluvilo o ženách než o Bohu, Luther se snažil studenty teologie připravit na to, že i oni se jednou ožení. A z těchto hovorů u stolu si pak mohli odnést cenné zkušenosti a rady. Ale každá rada drahá a proto Kateřina prosadila, aby za tyto diskusní večery studenti platili.
Co na to Luther? Nestačí se divit. Kateřinino tempo je závratné, její energie strhující, výkonnost ohromující a úspěchy nevídané. On sám je hlavně teolog, teoretik, a dnes bychom řekli, že je i finančně negramotný, ovšem dosti zkušený a inteligentní na to, aby uznal, že jeho žena je dar z nebes. Nesmírně si jí váží, časem ji i velmi miluje. A dokonce věší plenky. A že jich muselo být.
,,Dvakrát týdně se svou paní oddávej se milování. Stočtyřikrát v roční době neuškodí jí ni tobě“ – tak radí Luther. Sám se toho jistě držel, neboť během osmi let povila Kateřina šest dětí, ze kterých měl Luther upřímnou radost a věnoval jim mnoho lásky a péče.
Závěrem je třeba dodat, že Lutherovi přineslo manželství s Kateřinou pořádek do jeho života. Bez ní by se, jak jsem se dočetla, ztratilo dílo reformace v chaosu všedního dne a nepostupovalo by dál.
Luther a Kateřina mi připomínají protagonisty mého oblíbeného vtipu.
,,Víte, moje žena řeší takové ty nepodstatné věci. Co se bude jíst, kupovat, co je třeba zaplatit. Já řeším ty opravdu důležité, např. vztah naší rodiny ke Spojeným arabským emirátům.
Luther se oženil a já se budu vdávat. Až dodělám tabulku hostí, zajistím varhaníka, výzdobu a úklid kostela, výslužky, kadeřnici, fotografa… musím se jít zeptat svého snoubence, jak si stojíme s těmi Emiráty. Ráda bych, aby naše svatba nezkomplikovala už tak napjatou mezinárodní situaci.
Pavla Bělíková