(ČB 6/2017) Po delší přestávce vychází již VIII. svazek řady publikací Cesta církve (CC), jejichž posláním je informovat církevní veřejnost o tom, v jakých podmínkách žila církev pod vládou jedné strany, a o těch, kteří byli pronásledováni a umlčováni. A nešlo jen o mašinerii státních orgánů, ale často i o církevně-správní instituce, synodní radou počínaje a některými staršovstvy konče. Články a dokumenty v VIII. dílu CC se týkají první poloviny období normalizace v sedmdesátých letech 20. století. Často pojednávají o mnohých dosud žijících osobnostech, některé práce proto vznikaly v tvůrčím rozhovoru s nimi. Také jsme navštěvovali řadu archivů a bylo třeba zpracovat více materiálů.

Studie mohou napomoci k důstojnému a pravdivému připomínání těch, kteří v minulosti „věrně orali na vinici Páně“, odpovědně před Bohem i před lidmi, jak názorně dokládá hned prvý medailon, bratra Františka Kopeckého. Potíží s šířením náboženské literatury si všímá studie o Ctiradu Novákovi. Dopisy a petice v době počínající a stabilizované normalizace připomínají angažovanost členů církve. Jde o v ČCE dosud málo probádané téma, které souvisí se společenským hnutím Charta 77, a proto v Dokumentech publikujeme Dopis jednatřiceti a Manifest mladé generace Děti kajícníků, včetně dopisu Synodního zastupitelstva ČCE z 28. května 1977 a dopisu synodní rady ČCE z 3. 6. 1977. Dopisy se distancují od těch, kteří legitimně využili petičního práva ve věci diskriminace věřících. Rozesláním Osmi fakultních tezí zpečetilo církevní vedení odsudek prorocky-společenské angažovanosti věřících, a nastartovalo jemná a někdy i vážná nedorozumění, svědčící o vnitřní rozdělenosti církve. Článek o synodech ČCE vykresluje zápasy o udržení svobodné atmosféry v církvi, vypráví ovšem i o počínajícím porušování synodně-presbyterních principů. Ladislava Hejdánka smíme považovat za jednoho z duchovních otců Charty 77, dvakrát se stal jejím mluvčím. Vzpomínky evangelických mluvčích Charty 77 dokreslují obraz tohoto plodného společenského hnutí, které si i v ČCE nalezlo nejen své sympatizanty a signatáře, ale i obětavé dělníky.

CC VIII dokládá vliv evangelíků na československou společnost, a tedy i skromný podíl věřících na změnách, které nakonec vedly k právně-politickému přerodu společnosti a k sametově nenásilné revoluci.

Tolik v úvodu editoři publikace Pavel Keřkovský a Peter Morée.

Publikace je k dostání v knihkupectví Kalich, Jungmannova 9, Praha 1 nebo v e-shopu na církevním webu e-cirkev.cz.

Cesta církve VIII. Hlaváč, P.; Keřkovský, P.; Morée, P. eds. Praha: ČCE 2017, 171 s., Knižnice studijních textů ČCE sv. 13. ISBN 978-80-87098

Gabriela Fraňková