(ČB 3/2017) Monumentální. Tomu slovu se vyhnete jen těžko. Můžete je opisovat všemi možnými způsoby, ale nakonec vám přece jen zbyde jako nejpříhodnější. Kniha švýcarského křesťanského teologa Hanse Künga Židovství s podtitulem Náboženská situace doby monumentální je. Je součástí trojice autorových studií na téma abrahamovských monoteistických náboženství – židovství, křesťanství a islámu.

Poslechněte si článek:

Kniha o více než šestistech stranách s bohatým poznámkovým aparátem a se jmenným a předmětným rejstříkem a tloušťce skoro šest centimetrů může na první pohled vypadat k nepřečtení. Jenže realita je jiná. Máte-li vůbec nějaký vztah k historii a náboženství, stane se vám Küngova kniha jedním z nejlepších průvodců po dějinách, které utvářely svět, v němž žijeme. Küng sice zůstává na půdorysu široké, kontextuální teologické studie, ale píše způsobem, který je atraktivní a činí studii čtivou. Není to traktát, jako spíš kronika židovství od jeho počátku do dnešních dní. Překladu se ujali Vladimír Petkevič, Daniela Blahutková a Dagmar Pohunková. Jejich překladatelská erudice a přístup k textu vytváří referenční bod pro překladatele teologické literatury. Odbornou redakci pak provedl teolog, biblista Ladislav Heryán.

Hans Küng (nar. 1928), švýcarský teolog, kněz, polyhistor a spiritus agens světového ekumenického hnutí je bezpochyby jedním z největších teologů 20. století. Býval univerzitním kolegou a přítelem Josefa Ratzingera, pozdějšího papeže Benedikta XVI., s nímž se však na konci 60. let teologicky rozešel. A tak zatímco Ratzinger mířil k nejvyšším církevním postům (stal se např. r. 1981 prefektem Kongregace pro nauku víry) a spíše ke konzervativnímu pojetí církevního života, z Künga se stal církevní enfant terrible bez možnosti vyučovat na katolických univerzitách. Kritizoval např. dogma o papežské neomylnosti a razil daleko větší otevřenost v teologickém, tím spíše církevním životě. Exkomunikace ho sice minula, ale přestal být zván do centra církevního dění. Hans Küng však nezahořkl. Šel svou cestou, vyučoval, bádal, psal a vedl jeden z nejintezivnějších ekumenických dialogů své doby. Vedle rozhovorů s protestantskými církvemi a církvemi východní tradice vstoupil do rozpravy také s islámem a s jeho respektovanými učenci. Rozsahem a kvalitou je Küngovo dílo srovnatelné s pracemi doyena protestantské teologie 20. století Karla Bartha, Paula Tillicha, Hanse Urs von Balthasara nebo Alberta Schweitzera. Z posledních autorových prací připomeňme např. jeho úvahu o životě, smrti a eutanázii s názvem Dobrá smrt? (Vyšehrad 2015), V co věřím (Vyšehrad 2012) či Vybojovaná svoboda. Vzpomínky (Bergman 2011).

Küng svoji monografii rozdělil symbolicky do tří oddílů: Minulost dosud přítomná, Problémy současnosti a Výhledy do budoucna. Knihu uzavírá epilog o „Novém světovém řádu“, který „není možný bez nového světového étosu“. O něm si čtenář mohl přečíst v emblematické Küngově práci Světový étos: projekt (Archa 1992).

Hans Küng ručí za to, jak a co myslí a jak a co píše, svou vlastní osobou. Nic nezatajuje, nic nemaluje na růžovo. Naši společnou a často neradostnou historii neohýbá ad hoc, jak se to zrovna hodí. Je otevřený. Nevyhýbá se kritice církve a profánních společenství, např. za jejich latentní antisemitismus a občasný příklon k ideologiím všemožných -ismů, ale nezdráhá se poukázat i na stinné stránky státu Izrael a jeho politických a náboženských vůdců. Ač odstaven na okraj katolické církve bez přímé možnosti ovlivňovat její vnitřní strukturu a dění, zůstává jedním z nejdůležitějších hlasů pokoncilní, živé teologie a křesťanské duchovní orientace, s níž člověk žije ve světě a právě ve světě se učí být apoštolem Kristova příběhu o víře, naději, lásce a vykoupení.

Chce-li se čtenář na jednom místě dozvědět o judaismu to, na co by jinak potřeboval stovky dílčích studií a moře času, neměla by ho jeho kniha minout.

Zdeněk A. Eminger

KÜNG, Hans: Židovství. Náboženská situace doby
Brno: Barrister&Principal, 2016. 635 s.
ISBN: 978-80-7485-110-0