(ČB 11/2016) Diakonie organizuje s podporou ČCE každoročně setkání těch, kteří do své práce v sociálních či církevních službách vstupují jako vyznávající křesťané. Setkání jim slibovalo ztišení, prohloubení vztahu k Bohu, načerpání nové síly a duchovní obnovy k další službě.

V Bystřici pod Hostýnem se sešli diakoni ČCE, pastorační pracovnice, současní i bývalí zaměstnanci Diakonie – od

Poslechněte si článek:

účetních až po ředitele, faráři sborů ČCE a také křesťané zaměstnaní v sociálních službách v necírkevních institucích. Celkem dvaadvacet účastníků. „Na pravidelné diakonické setkání se každoročně těším,“ říká Lubomír Vraj, jeden z účastníků a diakon ČCE. „Nejen že si zde odpočinu od běžného shonu a setkám se s křesťany, kteří pracují v sociální oblasti, ale hlavně jsem odborně veden k duchovnímu vzdělávání. Toto očekávání se mi letos splnilo v hojné míře a navíc se zde byla diskutovalo o diakonické spiritualitě.“

Páteří setkání byla modlitba ve formátu Taizé. Hudba je mocný a jednoduchý nástroj, jak spojit, zklidnit, ztišit a připravit mysl i srdce k obnově a povzbuzení. Síla společného zpěvu utužuje společenství. Přitom má na setkání každý také příležitost být sám se sebou, meditovat a rozjímat.

V podvečerních časech každého dne se účastníci scházeli ke sdílení nad tématem „diakonát“. Tento institut, který má v ČCE patnáctiletou tradici, stále hledá své místo, způsoby rozvoje a uplatnění. „Diskutovali jsme také o historii, současnosti a hlavně o budoucnosti diakonátu a diakonů,“ říká jedna z účastnic Pavla Queisnerová. „Na setkání jsme odjížděla s mírnými obavami z neznámého a bojující s angínou. Nakonec to byly dny inspirativní, občerstvující, obnovující a posilující. Jsem ráda, že jsem tam mohla být.“

I příští rok bude zasíláno pozvání k tomuto setkání nejen napříč Diakonií, ale také ČCE, a každý, kdo projeví zájem, bude srdečně vítán.

Štěpán Brodský